1

Daňové aspekty podnikání zahraničních osob v České republice

  1. Daň z příjmu

1.1. Přehled základních pojmů:

Daňový rezident ČR (zjednodušeně pro právnické osoby):

Ten poplatník, který má na území ČR své sídlo, popř. místo svého vedení a musí tak v ČR danit veškeré celosvětové příjmy.

Daňový nerezident ČR (zjednodušeně pro právnické osoby):

Ten poplatník, který v ČR nemá své sídlo, popř. místo svého vedení, popř. to o něm stanoví mezinárodní smlouva. V ČR daní pouze své příjmy ze zdrojů na území ČR.

Stálá provozovna (řeší se pouze u daňových nerezidentů):

Trvalé místo k výkonu činnosti, jehož prostřednictvím je vykonávána činnost závodu (podniku). Může to být například kancelář, továrna, naleziště ropy, popř. vedení celé zahraniční osoby – zde už jsme ale zřejmě v režimu daňové rezidentury viz výše.

Staveniště, místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování činností a služeb se považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.

1.2. K režimu zahraničních osob:

Při podnikání zahraničních osob v ČR je potřeba si nejprve položit otázku, zda je daná zahraniční osoba daňovým rezidentem, nebo daňovým nerezidentem ČR a zda má povinnost se k dani z příjmů registrovat.

V případě, že je zahraniční osoba daňovým rezidentem ČR, zásadně zde daní veškeré své celosvětové příjmy. K tomuto pravidlu však existují výjimky. S řadou zemí má Česká republika uzavřeny smlouvy o zamezení dvojího zdanění. Takové smlouvy řeší situace, kdy má daný subjekt daňovou povinnost ve dvou zemích. Díky těmto smlouvám nemusí veškeré své příjmy danit dvakrát, ale pouze v zemi, kterou určí daná smlouva.

V případě daňových nerezidentů je to poněkud složitější.

U daňových nerezidentů vzniká povinnost zaregistrovat se k dani z příjmu v následujících případech (uvedený případ se vztahuje na právnické osoby):

  • Poplatníkovi vznikla na území ČR Stálá provozovna, anebo
  • započal v ČR vykonávat činnost, která je zdrojem příjmů, popř. přijal příjmy ze zdrojů na území ČR, popř. získal od orgánu veřejné moci povolení k vykonávání činnosti, která je zdrojem příjmů.

(Zjednodušený) Příklad polské podnikající právnické osoby, která je v ČR daňovým nerezidentem, však se Stálou provozovnou:

Zahraniční osoba se musí (kvůli Stálé provozovně) registrovat k dani z příjmu v ČR. Jako daňový nerezident zde daní zejm. veškeré příjmy, které byly získány činností dané Stálé provozovny. Lze předpokládat, že jako daňový rezident Polska bude v Polsku danit veškeré své celosvětové příjmy. Aby v Polsku nedanil také příjmy, které již danil v ČR (dvojí zdanění), bilaterální smlouva ukládá polské administrativě ho v hodnotě již uhrazené daně v ČR od daně v Polsku osvobodit.

Hlavním kritériem je tedy to, zda má daná zahraniční osoba „Stálou provozovnu“ na území ČR.

Přehled účinných smluv o zamezení dvojího zdanění ke dni 10. 12. 2017:

http://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv

  1. Daň z přidané hodnoty

Co je předmětem daně z přidané hodnoty?

Zjednodušeně: dodání zboží/poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k DPH v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku.

2.1. Přehled základních pojmů: 

Plátce (zjednodušeně)

Osoba povinná k dani se sídlem v tuzemsku, jejíž obrat překročil ročně 1 mil. Kč. Plátce podléhá povinnosti být registrován k DPH.

Identifikovaná osoba (nemůže být Plátcem ve shora uvedeném smyslu)

Osoba povinná k dani, která není Plátcem, nebo právnická osoba nepovinná k dani jsou identifikovanými osobami, pokud v tuzemsku pořizují zboží z jiného členského státu, které je předmětem daně, kromě zboží pořízeného prostřední osobou v rámci zjednodušeného postupu při dodání zboží uvnitř území Evropské unie formou třístranného obchodu, ode dne prvního pořízení tohoto zboží. Identifikovaná osoba musí být registrována k DPH.

Zahraniční osoba

Osoba, která nemá na území EU sídlo (místo pobytu).

Režim přenesené daňové povinnosti

Režim přenesené daňové povinnosti je výjimkou z obecného režimu. Obvykle totiž DPH přiznává a odvádí Plátce, který učinil zdanitelné plnění (tj. tedy de facto strana dodávající zboží/službu). V režimu přenesené daňové povinností (mezinár. známo jako „Reverse charge“) je situace opačná, tj. faktura vystavená dodavatelem zboží/služby obsahuje cenu bez DPH a poznámku, že DPH tentokrát státu zaplatí odběratel zboží/služby.

2.2. K režimu zahraničních osob:

U zahraničních osob podnikajících v ČR (ať už z EU či ze třetích zemí) bude prvou otázkou, zda je tato osoba povinná k dani ve smyslu § 5 zákona o DPH.

Osoba povinná k dani je fyzická nebo právnická osoba, která samostatně uskutečňuje ekonomické činnosti.

Osoba povinná k dani však není automaticky Plátce DPH.

Často se bude u podnikatelů pocházejících ze zahraničí jednat o tzv. Identifikované osoby, viz výše. Identifikované osoby podléhají registrační povinnosti a jsou „plátci“ DPH pouze pro přeshraniční plnění (nestane-li se Plátcem DPH). V takovém případě pak DPH státu odvádějí.

Rozhodnou skutečností tedy obecně bude:

  • kde je místo zdanitelného plnění,
  • co je předmětem zdanitelného plnění a
  • v jakém režimu vystupují dané daňové subjekty (Plátce DPH, Identifikovaná osoba, Zahraniční osoba – mimo EU).

Specifikem pro podnikání zahraničních osob (případně osob se sídlem mimo EU) je možnost vrácení daně těmto zahraničním osobám povinným k dani.

Problematika přeshraničního podnikání ve vztahu k DPH a daňovým povinnostem obecně je velmi komplikovaná a nelze ji stručně shrnout. Je podstatné zdůraznit, že daňové povinnosti se na zahraniční podnikatele obecně vztahují bez ohledu na to, zda jejich činnost představuje příležitostný výkon podnikatelské činnosti tj. tzv přeshraniční poskytování služeb, nebo zda jde o podnikatelskou činnost formou usazení. Daňové povinnosti je vždy potřeba hodnotit podle specifických daňových předpisů a je proto na místě oslovit daňového poradce, který má v této oblasti zkušenosti.

Mgr. Václav Pravda, advokátní koncipient

1 komentář

One thought on “Daňové aspekty podnikání zahraničních osob v České republice
  1. Muzete prosim objasnit, jestli muze byt organizacna zlozka platcem DPH a pripadne za jakych podminek? Slysel
    jsem, ze org slozka nemuze byt platcem DPH.
    Dekuji.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.