0

Institut vrcholového řídícího zaměstnance

Dne 4. 3. 2016 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí cíle připravované novely zákoníku práce, který mají vést k „větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích (strategie flexicurity), a to v reakci na požadavky především z řad sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury českých soudů i Soudního dvora EU“. Novela by tak konečně měla upravit i např. otázku homeworkingu.

Jednou z novinek je zavedení tzv. vrcholového řídícího zaměstnance, kdy požadavek na tento speciální status vzešel od Svazu průmyslu a obchodu ČR. Záměrem zavedení tohoto institutu má být podpořit flexibilitu vedoucích zaměstnanců (manažerů), kdy tito si již dnes rozvrhují pracovní dobu sami a často pracují – pokud je to potřeba – i ve dnech pracovního klidu a nikoliv dle předem stanoveného rozvrhu směn prostě proto, že úkoly je třeba splnit v daný den či protože je třeba s obchodními partnery v zámoří komunikovat v nočních hodinách. Výkonem práce tehdy, kdy to okolnosti požadují, se zároveň v podstatě přibližují výkonu funkce statutárnímu orgánu, a proto by pro vrcholového řídícího zaměstnance měla platit jiná pravidla než pro řadové pracovníky. V řadě případů již dnes stejně dochází u vrcholových manažerů k obcházení zákona co do maximální délky směny, práce o víkendu, maximální týdenní pracovní doby, a to aniž by to bylo ze strany vrcholových manažerů vykazováno. Současná úprava se tak zdá být zbytečně rigidní.

Má jít o zvláštní kategorii vedoucích zaměstnanců v přímé řídící působnosti statutárního orgánu u zaměstnavatele – právnické osoby nebo zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a jim bezprostředně podřízených vedoucích zaměstnanců, přičemž jako kritérium pro zařazení do takové pozice se zavádí – vedle dohody se zaměstnavatelem – i výše průměrného měsíčního výdělku. Tou má být částka mzdy minimálně 100.000,- Kč měsíčně. Výši této částky stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen, částka se tedy bude každý rok zvyšovat tak, aby reflektovala i růst mezd.

Podmínkami pro zařazení do kategorie vedoucích řídících zaměstnanců jsou tedy (nový § 12 zákoníku práce):

  1. dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (tj. souhlas příslušného zaměstnance);
  2. pracovní zařazení v přímé řídící působnosti buď statutárního orgánu, zaměstnavatele či jiného vedoucího zaměstnance podřízeného statutárnímu orgánu a
  3. průměrný měsíční výdělek alespoň 100.000,- Kč.

Novela u kategorie vrcholových řídících zaměstnanců stanovuje především příslušné odchylky od obecné úpravy týkající se oblastí pracovní doby a doby odpočinku, odměňování a překážek v práci.

Co novela přináší?

  1. vrcholoví řídící zaměstnanci by především měli možnost rozvrhovat si pracovní dobu až do rozsahu 48 hodin týdně sami, a to i na dny pracovního klidu. Šlo by o maximální rozsah pracovní doby bez rozlišování mezi stanovenou týdenní pracovní dobou a prací přesčas.
  2. na vrcholové řídící zaměstnance by se nevztahovala obecná ustanovení týkající se definice práce přesčas, určení délky stanovené týdenní pracovní doby (40 h), maximální délky směny (12 h), rozsahu práce přesčas a evidence odpracované práce přesčas. Všechna ostatní ustanovení týkající se obecné právní úpravy pracovní doby by se na tyto zaměstnance vztahovala.
  3. co se týká odměňování, návrh stanoví, že se ustanovení o mzdě nebo náhradním volnu za práci přesčas, mzdě, náhradním volnu nebo náhradě mzdy za svátek, mzdě za noční práci, ani mzdě za práci v sobotu a v neděli nepoužije (poskytovat by se tak měl jen příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, což bude pravděpodobně ojedinělý případ). Uvedeným postupem se má u této specifické skupiny zaměstnanců značně snížit nadbytečná administrativní zátěž. Dále se navrhuje, aby při jiných důležitých osobních překážkách v práci těmto zaměstnancům nepříslušela náhrada mzdy, s výjimkou náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti.

Návrh institutu dle našeho názoru vcelku dobře reflektuje realitu co do výkonu práce vrcholových manažerů. Obecně lze říci, že jde o v zásadě vítanou změnu, a to jak ze strany zaměstnavatelů (návrh předpokládá mírnou úsporu nákladů u zaměstnavatele v souvislosti s odpadnutím povinnosti platit vrcholovým řídícím zaměstnancům výhodnější odměny při práci přesčas atd. a mírné snížení administrativní zátěže) i zaměstnanců, kteří by do dané skupiny spadali (možnost rozvrhnout si práci sám, kdy může tento lépe slaďovat svůj rodinný a pracovní život, aniž by byl v tomto ohledu závislý na vůli zaměstnavatele). Jako mírně problematická se ukazuje hranice průměrné mzdy 100.000,- Kč, která, zvláště v regionech mimo Prahu, může být příliš vysoká (na řadu současných manažerů by se tak daná ustanovení nepoužila, ačkoliv charakter i objem práce může být stejný) a nadto není zcela zřejmé, jak se bude počítat. Průměrná mzda se může v závislosti na řadě faktorů dále měnit, zdá se tedy, že bude občas problematické určit, zda se jedná o vrcholového řídícího zaměstnance či nikoliv.

Samostatnou otázkou do budoucna pak zůstává souběh funkce vrcholového řídícího zaměstnance a jednatele a případná otázka náhrady škody. Ačkoliv v tomto ohledu neočekáváme žádné změny (obě otázky by měly zůstat upraveny v té podobě, jako dnes), je možné, že nás legislativní vývoj – tak jako již vícekrát – překvapí.

Mgr. Štěpán Chejn,

advokátní koncipient

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.