0

Novela zákoníku práce – výpověď pro dohodáře, odpovědnost za škodu a odškodnění pracovních úrazů

Dne 1. října 2015 vstoupí v účinnost další novela zákoníku práce, která nově upravuje tři významné otázky týkající se každého zaměstnavatele.

Ukončení dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Až do 30. září 2015 platí, že je mnohdy problematické ukončit platnost dohody o provedení práce, která v sobě neobsahovala podmínky ukončení. Zákoník práce jednostranné ukončení neumožňoval a ukončení podle občanského zákoníku bylo velmi zdlouhavé.

Jako reakci na tuto neutěšenou situaci, kterou navíc praxe v mnoha případech ani neznala či nerespektovala, přináší novela výslovnou úpravu podmínek pro ukončení dohody o pracovní činnosti (DPČ) a dohody o provedení práce (DPP). Způsob a podmínky ukončení dohod bude upravovat § 77 odst. 4 zákoníku práce, avšak pouze pro případ, že nebude v dohodách sjednaná výslovná odlišná dohoda zaměstnance a zaměstnavatele. Zákonný režim bude předpokládat možnost výpovědi bez udání důvodu s 15 denní výpovědní dobou a okamžitým zrušením v případech, kdy by byly důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru.

Odpovědnost za škodu

Jedenáctá část zákoníku práce upravující náhradu škody je novelou zcela nahrazena. Nově bude tato část nadepsána jako „Náhrada majetkové a nemajetkové škody“ a zákoník práce také bude rozlišovat škodu (jako majetkovou újmu) a nemajetkovou újmu. Novela dále výslovně upravuje povinnosti k náhradě ušlého zisku jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Limity a principy odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli se však v podstatných ohledech nemění.

Jiné odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání

K mému velkému překvapení se zákonodárce rozhodl popřít princip, že „zdraví máme jen jedno“. Od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník zrušil princip, podle kterého se poškození zdraví odškodňovala podle (notně zastaralých) tabulek a ponechal na úvaze soudu, jakou cenu mělo zdraví toho kterého poškozeného. V praxi jsme se však mnohokrát setkali s tím, že pracovní úrazy a nemoci z povolání se i po 1. lednu 2014 nadále odškodňovaly podle zrušené tabulky, a to i přesto, že k tomu nebyl žádný právní základ.

Novela zákoníku práce však zcela jednoznačně určuje, že pracovní úrazy a nemoci z povolání se mají odškodňovat podle zákoníku práce a nikoliv podle občanského zákoníku. Vláda je současně zmocněna k tomu, aby upravila svým nařízením rozsah odškodnění.

Od 1. října 2015 bude tedy náležet za stejné zranění jiné odškodnění podle toho, jestli k němu došlo v zaměstnání nebo v běžném životě (např. automobilová nehoda).

JUDr. Petr Plavec, PhD.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.