Naše společnost pravidelně publikuje odborné i populárně naučné články z aktuální právní praxe. Neváhejte si stáhnout náš pravidelný newsletter a budete v právu jako ryba ve vodě. Pokud si přejete být zařazeni do seznamu jeho pravidelných příjemců, napište nám na emailovou adresu: ak@ppak.cz

Náhrada škody způsobená dopravní nehodou

Předmětem následujícího příspěvku je náhrada škody způsobená dopravní nehodou, kdy v rámci příspěvku by měly být stručně přiblíženy především její zásady vyplývající z právní úpravy a soudní praxe a rovněž způsoby řešení pojišťovnou.

Rozhodování soudů při uznání práva na nárok relutární náhrady při úmrtí

Prozatím poněkud opomíjenou oblastí v rámci uplatňování imateriální (nemajetkové) škody, ke které dojde porušením právní povinnosti (např. povinnosti postupovat lege artis u lékařů či v rámci dopravních nehod), je uplatnění práva na relutární náhradu pro pozůstalé (na kterou mají pozůstalí nárok ze zákona).

JAKOU VÝŠI NÁHRADY LZE UPLATNIT PODLE METODIKY NEJVYŠŠÍHO SOUDU K NÁHRADĚ NEMAJETKOVÉ ÚJMY

V naší advokátní praxi se často setkáváme se všemi druhy nároků na náhradu škody na zdraví. Z těchto nároků jsou často nejvíce problematické bolestné a ztížení společenského uplatnění. Cílem tohoto článku je stručně nastínit vývoj této problematiky v posledních letech a představit našim klientům možnosti, které jim tento vývoj skýtá.

Daňové aspekty podnikání zahraničních osob v České republice


  1. Daň z příjmu


1.1. Přehled základních pojmů:

Daňový rezident ČR (zjednodušeně pro právnické osoby):

Ten poplatník, který má na území ČR své sídlo, popř. místo svého vedení a musí tak v ČR danit veškeré celosvětové příjmy.

Poskytování služeb v jiném členském státě formou usazení

Článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie zakládá všem podnikatelům v EU právo trvale se usadit v jiném členském státě EU za účelem výkonu ekonomické aktivity, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Tzv. právo usazování spočívá v možnosti každého občana EU usadit se a vykonávat nezávislou hospodářskou činnost v jakémkoliv jiném členském státě EU, než se kterým je svázán národností nebo získáním profesní kvalifikace.

Dočasný a příležitostný výkon podnikatelské činnosti – přeshraniční poskytování služeb

V rámci Evropské unie je jedním ze základních pilířů volný pohyb služeb, který je promítnut mimo jiné do článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž zakazuje omezení volného pohybu služeb uvnitř Evropské unie pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, než se nachází příjemce služeb.

Obecně k povinnostem člena statutárního orgánu

Práva a povinnosti člena statutárního orgánu upravuje spousta právních předpisů a smluvních úprav a někdy též rozhodnutí orgánů veřejné moci. Nalézáme-li povinnosti člena statutárního orgánu, je třeba nahlédnout zejména do následujících předpisů a dokumentů:

Prokázání souladu, delikty a prevence deliktní odpovědnosti


  1. Prokázání souladu s GDPR (jak správci, tak zpracovatelé)


Jednou ze základních povinností správců a zpracovatelů je tzv. prokázání souladu s GDPR. Obsahem této povinnosti je a) zavedení technických a organizačních opatření, b) schopnost zavedení takových opatření vždy doložit a prokázat.

Povinnosti správců a zpracovatelů osobních údajů

Tématem aktuálního newsletteru je obecné nařízení EU č. 2016/679 o ochraně osobních údajů neboli GDPR - General Data Protection Regulation. GDPR přináší novou právní úpravu osobních údajů, což sebou přináší i novou úpravu povinností správců a zpracovatelů osobních údajů, čemuž se bude věnovat tento příspěvek. V rámci příspěvku si uvedeme základní povinnosti a jejich podstatu.

Co nového GDPR přinese?

Hlavním účelem GDPR je chránit tzv. „digitální“ práva občanů EU. Kde je na jedné straně právo, tam bývá povinnost na straně druhé. Nejinak je tomu v případě GDPR. Přináší totiž rozsáhlá práva na straně subjektů údajů (tedy fyzických osob, jejichž údaje jsou zpracovávány) a komplementárně k právům i nové povinností na straně jejich správců a zpracovatelů.

Procesní úprava v zákoně o odpovědnosti za přestupky

Procesní úprava v zákoně o odpovědnosti za přestupky


Dne 1. 7. 2017 vešel v účinnost nový zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“),

Vídeňská úmluva o mezinárodní koupi zboží

Prodáváte zboží na Slovensko a ve smlouvě máte výslovně upraveno, že smlouva se řídí českým právem. Objednali jste dodávku z Německa a v objednávce máte odkaz na český právní řád a své obchodní podmínky. Jaká norma na tyto obchody dopadá. Kde hledat odpovědi na otázky ohledně reklamací, dopravy apod.?

Doložky INCOTERMS

Mezinárodní obchod je stále rozrůstající se odvětví, neboť stále dochází k odstraňování překážek pro jeho rozvoj, a tudíž se stal rovněž tématem aktuálního newsletteru. Jedním z nejčastěji používaným institutů pro usnadnění obchodu mezi stranami z různých zemí je využití dodacích doložek INCOTERMS. Jelikož však nadále dochází k jejich chybnému použití, tak jsme do newsletteru zařadili rovněž příspěvek věnující těmto doložkám.

Nařízení Řím I, Řím II a Evropský platební rozkaz

Evropská legislativa přináší do právních vztahů mezi podnikateli jak zjednodušující mechanismy, tak i (zejména pro laika) složitou změť směrnic a nařízení.


V tomto článku bych si dovolil představit dnes již klasické evropské legislativní akty - tři důležitá Nařízení (tzv. Řím I, Řím II a Nařízení o Evropském platebním rozkazu).

Změny v úpravě zaměstnávání nezletilých, omezení svéprávnosti a pořizování závěti smyslově postiženými

Ke dni 30.12.2016 byl vyhlášen zákon č. 460/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony, a z tohoto důvodu jsme se rozhodli Vám přiblížit nejvýznamnější změny, jež tento zákon přináší. Předmětem tohoto příspěvku jsou, jak již nadpis napovídá, změny v úpravě zaměstnávání nezletilých, omezení svéprávnosti a pořizování závěti smyslově postiženými.

Vybrané části novely NOZ s vlivem (nejen) na korporátní život

Otázka plné moci k právním jednáním ve vztahu k obchodním korporacím

Jedním z těchto závažných problémů byla aplikace ustanovení § 441 odst. 2 věta poslední občanského zákoníku.

Citované ustanovení ve znění do 1. 1. 2017 stanovilo, že zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.

Tresty ukládané právnickým osobám

Tresty, které lze uložit právnickým osobám vymezuje zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „TOPO“) a trestní zákoník. Pravidlo pro užití toho kterého zákona vypadá tak, že např. trest zrušení právnické osoby je upraven výlučně v TOPO (neboť jej lze uložit pouze právnické osobě), zatímco na trest propadnutí věci TOPO plně odkazuje do trestního zákoníku.

Postih společnosti za trestné činy páchané zaměstnanci

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob může být společnost potrestána za trestný čin spáchaný osobami které jednají v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Je nutné zdůraznit, že výčet osob, za jejichž jednání může být společnost takto postižena, je velmi široký.

2016

Benefity a smlouva o výkonu funkce

Jak již bylo několikrát zmíněno, tématem tohoto newsletteru je smlouva o výkonu funkce, jež může být uzavřena se společností samostatně nebo i současně se smlouvou pracovní.

Koupě nemovitosti v exekuci

Před koupí nemovitosti většina kupujících provede alespoň základní vizuální prohlídku nemovitosti. Vždy ale doporučujeme provést i právní zhodnocení koupě, kdy existenci exekuce lze před uzavřením smlouvy zjistit.

Mezinárodní kupní smlouva

Dnešní doba se vyznačuje silnou globalizací, která se nevyhýbá ani světové ekonomice a hospodářství. Uvedená globalizace hospodářství se poté projevuje rovněž v českém podnikatelském prostředí a to zvýšeným objemem obchodních vztahů českých podnikatelů se zahraničními partnery.

Stanovení ceny ve smlouvě o dílo

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

Srovnání minulé a nové právní úpravy smlouvy o dílo

Rekodifikace smlouvy o dílo


S příchodem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) byla zrušena řada jiných zákonů kromě předcházejícího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.),

Okamžik předání díla a předávací protokol

Občanský zákoník v obecné rovině stanovuje (viz § 2604 a násl.), že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno, přičemž dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu.

Co je to přísudek?

Během soudního řízení dochází k nemalým nákladům, které musí platit vždy ten, jemuž během řízení vzniknou. Aby toho nebylo málo, každý z účastníků řízení také platí náklady svého právního zástupce. Náklady právního zástupce v sobě zahrnují:

Institut vrcholového řídícího zaměstnance

Dne 4. 3. 2016 zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí cíle připravované novely zákoníku práce, který mají vést k „větší flexibilitě základních pracovněprávních vztahů za současného posílení ochrany postavení zaměstnance v těchto právních vztazích (strategie flexicurity), a to v reakci na požadavky především z řad sociálních partnerů, a s ohledem na vývoj českého právního řádu, judikatury českých soudů i Soudního dvora EU“. Novela by tak konečně měla upravit i např. otázku homeworkingu.

Šikanózní insolvenční návrh

Podnikatelské prostředí je založeno na konkurenčním boji, ve kterém někteří podnikatelé používají všech prostředků, jež by mohly vyřadit konkurenty. Jedním z prostředků, které jsou používány jsou i tzv. šikanózní insolvenční návrhy.

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob – krok vpřed či vzad?

Právní úprava, zabývající se pravou trestní odpovědností právnických osob v ČR, je v účinnosti teprve čtyři roky a již po tak krátké době zažije „revoluci“ ve svém dosavadním pojetí.  Poslanecká sněmovna ČR na své 42. schůzi dne 23.3.2016 schválila návrh zákona, kterým se novelizuje zákon č. 428/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „TOPO“).

Počátek běhu lhůty pro podání stížnosti v trestním právu

Ústavní soud v nedávné době přišel s důležitými judikáty, které potvrzují jeho předchozí rozhodovací praxi a které se zabývají otázkou počátku lhůty pro podání stížnosti proti usnesení vydanému v trestním řízení.

Trestné činy související s veřejnými zakázkami v praxi

Veřejné zakázky jsou dlouhodobě sledovaným tématem, neboť nezřídka se v médiích objeví případ, kdy bylo zadání veřejné zakázky ovlivněno a velmi často je toto ovlivnění spojeno i s trestněprávní problematikou.

Náhrada škody způsobená nezákonným trestním stíháním

Všichni pravděpodobně doufáme, že se to nikdy nestane, ale představme si situaci, kdy budeme trestně stíháni pro skutek, který jsme nespáchali. Po zvážení dané situace se rozhodneme, že potřebujeme pomoc profesionála, tedy advokáta.

Ochrana vlastnického práva v katastru nemovitostí

„Nelze připustit, aby ten, kdo v dobré víře právně jedná v údaje zapsané (ve veřejném seznamu), byl ve své důvěře v jejich správnost zklamán.“


Důvodová zpráva k NOZ

Základní informace ke kontrolnímu hlášení DPH

S účinností od 1. 1. 2016 vzniká na základě zákona č. 360/2014 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“), plátcům daně z přidané hodnoty zákonná povinnost podávat tzv. kontrolní hlášení. Cílem tohoto článku je tento nový institut v českém právu čtenáři v krátkosti představit.

Sjednocení výkladu k některým otázkám v ZOK

Na svém zasedání dne 13. 1. 2016 přijalo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu stanovisko[1] k některým zásadním otázkám zápisů obchodních korporací do obchodního rejstříku. Některá ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., zákona o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“), vyvolávala značnou polemiku mezi odbornou veřejností a značnou nejednotnost v rozhodovací praxi rejstříkových soudů.

2015

(Ne)vhodnost použití etiologického přístupu pro odškodňování bolesti

Nový občanský zákoník přišel s přelomovou právní úpravou odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, kdy zrušil tabulkové bodové hodnocení a zakotvil zásadu, že vytrpěná bolest se má posuzovat individuálně případ od případu. Nová úprava byla vítána s velkým očekáváním, jak se praxe k nové výzvě postaví. Nyní to již vypadá, že duch zákona bude opět ustupovat uživatelsky příjemnějším tabulkovým metodám.

Dokaž, že nemusíš dokazovat

Dne 8. 10. 2015 padlo jedno zajímavé rozhodnutí Ústavního soudu. Pozoruhodný je samotný předmět sporu, kdy si na diskriminaci na pracovišti z důvodu pohlaví stěžuje muž. To samo o sobě není úplně obvyklé. Z právního hlediska je samozřejmě důležitější důvod, proč soud svým nálezem (III.ÚS 880/15) dal stěžovateli za pravdu a zrušil rozhodnutí předchozích instancí a to způsob, jakým se přesouvá důkazní břemeno v diskriminačních sporech. O co šlo?

A pak že je fotbal jenom pro slečinky…

Sport je lidská činnost, při níž občas dochází k poškození zdraví. Právo s takovou možností logicky počítá a ne vždy sportovec, který svého souputníka zraní, bude za takto způsobenou škodu odpovídat. Meze právní odpovědnosti ve sportu letos trochu objasnil Nejvyšší soud.

Vzhůru na hory!

Snad každá lidská činnost v tomto světě je regulována právem. Platí to i o sjezdovém lyžování. V následujícím článku se dozvíte, na co si dát na sjezdovce pozor.

Opět k souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovního poměru

Ani po rekodifikaci soukromého práva není zcela vyjasněno, ohledně jakých konkrétních činností je možno vykonávat činnost v pracovním poměru k obchodní korporaci souběžně s výkonem funkce v jejím voleném orgánu. Níže uvádíme některé nové závěry Nejvyššího soudu.

Práva cestujícího letecké dopravy v případě tzv. mimořádných okolností

V našem newsletteru jsme Vás již informovali, že máte v určitých případech nárok na poskytnutí finanční kompenzace v letecké dopravě. Dnes se zaměříme na problematiku s tímto tématem související. Existují totiž určité situace, za kterých jsou letečtí dopravci zproštěni poskytnout tuto kompenzaci – tyto situace označujeme za tzv. mimořádné okolnosti.

K neplatnosti jednostranného zvýšení nájemného

Počátkem tohoto roku Nejvyššího soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2905/2014 judikoval, že pokud z odůvodnění oznámení o zvýšení nájemného nevyplývá dostatečně určitě způsob zvýšení, jedná se o neplatný právní úkon. Ke zvýšení nájmu tedy platně nedojde ani v rozsahu, v jakém by zvýšení nájmu bylo oprávněné.

Ústavní soud vydal nález, v důsledku kterého to již s černými odběrateli elektřiny nemusí být tak černé

Problematika neoprávněného neboli černého odběru elektřiny se může pro naprostou většinu odběratelů, kteří žijí v přesvědčení, že s hlediska odběru elektrické energie řádně plní veškeré své závazky a neporušují žádné předpisy, zdát nepodstatnou. Stejně jako se to již v minulosti stalo v mnoha případech, opak se může snadno stát realitou.

Problematika rozhodného práva ve smluvních vztazích s mezinárodním prvkem

Jedním z pozitivních dopadů evropské integrace je vytvoření společného trhu členských států a odstranění bariér v přeshraničním obchodu. Dnes je již zcela běžným jevem, že vstupujeme do smluvního vztahu se subjektem z jiného členského státu Unie, ale uvědomujeme si dostatečně možné následky, když smluvní strany pochází nebo sídlí v rozdílných státech?

K formě plné moci udělené zástupci k založení společnosti a jinému jednání

Občanský zákoník stanoví, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Toto ustanovení se již od počátků účinnosti občanského zákoníku stalo předmětem diskuzí, a to zejména ve vztahu k plným mocem udělovaným v souvislosti s jednáním zmocněnce za obchodní korporaci. Nejvyšší soud nakonec připustil výklad, který jde proti samotnému textu zákona, avšak činí tak ve snaze naplnit účel, který zákon ve skutečnosti sleduje.

K odpovědnosti zaměstnance při krádeži tržby

Jednou z hlavních funkcí pracovního práva je zvýšená ochrana zaměstnanců, jakožto slabší strany pracovně právního vztahu. Nejvyšší soud dal v nedávné době zaměstnavatelům další jasný signál k tomu, že pokud chtějí zaměstnance činit odpovědným za způsobenou škodu, jsou povinni zaměstnancům dát dostatečně podrobné pokyny, jak mají v konkrétních situacích postupovat.

Nezapomeňte na nová pravidla institutu smluvní pokuty

Smluvní pokuta podle nového občanského zákoníku nemusí být již sjednána písemně a může být sjednána i jako nepeněžité plnění. Ke vzniku povinnosti zaplatit smluvní pokutu není rozhodné, zda dlužník porušení své povinnosti zavinil či nikoliv. Soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit – o snížení smluvní pokuty musí ale požádat sám dlužník.

Souběh funkce obchodního ředitele a člena statutárního orgánu

Souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem u stejné společnosti je vždy problematický.  Nejvyšší soud vydal v nedávné době judikát, v němž opět kazuisticky o něco zpřesnil, kdy je takový souběh možný.

Uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy

Přestože ze zákona tuto skutečnost přímo nevyčteme, i uplatnění námitky promlčení může být za určitých okolností soudem odmítnuto a dlužník tak ke svému údivu bude muset plnit na promlčený dluh.

Je společnost s.r.o. opravdu za hubičku?

V souvislosti s přijetím nové soukromoprávní úpravy a změnou pravidel pro fungování obchodních společností neboli korporací, médii často kolují informace o tom, jak nová právní úprava zjednodušuje přístup k podnikání.

K souběžnému okamžitému zrušení pracovního poměru a výpověd

Okamžité zrušení pracovního poměru je forma skončení pracovního poměru, kterou zákon připouští pouze v nejzávažnějších případech porušení pracovních povinností zaměstnance. Zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl zaměstnavatelem okamžitě zrušen, má často na závažnost porušení pracovních povinností jiný názor.

2014

K několika novinkám v oblasti zástavního práva

Zástavní právo je (nejen) v obchodněprávních vztazích jedním z nejčastěji využívaných institutů zajištění závazků. Právní úpravě zástavního práva by tak měli všichni podnikatelé logicky věnovat náležitou pozornost,

Nejvyšší soud vydal metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví

V souvislosti se změnami v oblasti náhrady škody na zdraví, které s sebou přinesl nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), bylo patrně nejdiskutovanějším tématem (a to zdaleka nejen mezi odbornou veřejností) zrušení tzn. „bodové vyhlášky“ (vyhláška č. 440/2001 Sb.; dále jen „Vyhláška“).

Změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací – 3. část

V tomto čísle našeho newsletteru Vám nabízíme poslední část „minisérie“ věnované změnám v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Tentokrát se budeme věnovat problematice vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce a dále ručení členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

Insolvenční soud (tj. soud, u kterého je vedeno s konkrétní obchodní korporací insolvenční řízení) může na základě oprávnění, které mu přiznává ZOK, rozhodnout v průběhu insolvenčního řízení o vyloučení toho člena statutárního orgánu obchodní korporace, ohledně něhož v předmětném insolvenčním řízení vyjde najevo, že si ve své funkci počínal takovým způsobem, který vedl k úpadku obchodní korporace. Tento postup je navíc možný aplikovat i vůči tomu, kdo se stal členem statutárního orgánu až po zahájení insolvenčního řízení (!). K tomu nicméně může dojít jen pokud taková osoba zřejmě přispěla svým jednáním ke snížení majetkové podstaty obchodní korporace a poškození jejích věřitelů.

Mimo režim insolvenčního řízení může soud (v tomto případě tedy záleží na jeho uvážení) rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou dle právního předpisu s výkonem jeho funkce. V těchto případech bude rovněž možno vyloučit nejenom člena statutárního orgánu, ale i všechny osoby povinné jednat s péčí řádného hospodáře (např. prokurista, člena dozorčí rady), pokud jsou z důvodu porušování této péče povinni nahradit obchodní korporaci způsobenou újmu.

V důsledku vyloučení (jak specifikováno výše) přestává být osoba, které se vyloučení týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích a zároveň nesmí po dobu 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení. Pokud by člen statutárního orgánu uložený zákaz porušil (např. by se dále účastnil obchodního vedení korporace) riskoval by opětovné vyloučení ze strany soudu, a to až na dobu 10 let. Kromě toho by navíc ručil za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době jeho nepovoleného výkonu funkce, bez ohledu na to, zda vznikly, či nevznikly z jeho přičinění.

Jedno z největších rizik pro členy statutárních orgánů pak představuje tzn. wrongful trading (jednání spočívající v porušení povinnosti odvracet úpadek obchodní korporace). Soud totiž bude oprávněn (na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace) rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu v případě, že i) bylo rozhodnuto o úpadku obchodní korporace a ii)  takový člen věděl nebo měl a mohl vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné, ručí za splnění jejích povinností (např. úhradu dluhů). ZOK zároveň (zcela logicky) stanoví výjimku z uvedeného pro ty členy statutárního orgánu, kteří byli do funkce ustaveni za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře (typicky krizoví manažeři).

Mgr. Marek Kučera

2013

Advokát musí mít důvěru klienta

JEDEN DEN PODNIKATELE

Advokát musí mít důvěru klienta

Můj vánoční dárek se připomene v 5:00 svým poměrně jemným tu-tu-tu-tú. Mám ho teprve několik měsíců, a proto ještě nejistě nahmatávám to správné tlačítko a ve spěchu vypínám buzení, abych zbytečně nerušil svojí ženu.

Lze se Vedle náhrady škody na zdraví domáhat i odškodnění z titulu práva na ochranu osobnosti?

V tomto příspěvku bychom se rádi věnovali jednomu zajímavému problému z oblasti náhrady škody na zdraví, potažmo ochrany osobnosti, se kterým se lze v právní praxi doposud setkat a zároveň upozornili na jeden důležitý judikát, který celou věc do značné míry vyjasňuje, ale právnickou obcí prošel bez výraznějšího povšimnutí.

Celá věc souvisí s tím, že v občanském zákoníku jsou nejasně rozlišeny nároky plynoucí z titulu náhrady škody na zdraví na straně jedné a nároky nemajetkové újmy z titulu práva na ochranu osobnosti na straně druhé. Právo na ochranu osobnosti je institutem, který zajišťuje ochranu jednotlivých složek osobnosti fyzické osoby a jejich všestranný svobodný rozvoj. V souvislosti se škodou na zdraví lze uvažovat například o ochraně takových složek, jakými jsou právo na tělesnou integritu, právo na informace nebo rodinný život. V případě neoprávněného zásahu do kterékoliv složky osobnosti, který je objektivně schopen vyvolat nemajetkovou újmu spočívající v porušení nebo i ohrožení této složky, občanský zákoník připouští určité sankce mmj také právě náhradu nemajetkové újmy. Vyvstávající otázkou pak je, zdali je možno při utrpění újmy na zdraví žádat odškodnění jak v rámci náhrady škody na zdraví (§ 444 a násl. občanského zákoníku), tak i v rámci práva na ochranu osobnosti (§ 11 a násl. občanského zákoníku).

Co na to Nejvyšší soud?

To, že na základě totožného skutku je možné se domáhat obou výše uvedených náhrad, lze dovodit z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. června 2007, sp. zn. 30 Cdo 154/2007, který mj. konstatoval, že: „Občanskoprávní ochrana osobnosti fyzické osoby vycházející z uvedené úpravy se uplatní u těch zásahů do osobnosti osoby chráněné všeobecným osobnostním právem, které lze kvalifikovat jako neoprávněné (protiprávní). Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, t.j. s právním řádem, přičemž, jak již bylo naznačeno, dotčena tak může být jakákoliv z chráněných složek osobnosti fyzické osoby. Právo na ochranu zdraví je pak bez jakékoliv pochybnosti pro každého jedním z nejvýznamnějších, neboť má bezprostřední dopad na kvalitu existence fyzické osoby, resp. na její existenci vůbec. Lze proto uzavřít, že dovolatelka se mýlí, pokud dovozuje (případně spíše dovozuje účelově), že uplatnění nároků z titulu práva na ochranu osobnosti supluje resp. doplňuje a rozšiřuje rozsah náhrady škody podle ustanovení § 442 násl. o.z. (resp. § 420 násl. o.z.), neboť se jedná o zcela svébytné a samostatné nároky podmíněné rozrůzněnou sférou ochrany, kterou poskytuje občanský zákoník.“

O tom, že daný přístup je značně problematický zejména z toho důvodu, že pokud bychom připustili právo poškozeného domáhat se na základě jednoho skutku dvojího odškodnění (z titulu náhrady škody na zdraví a z titulu práva na ochranu osobnosti), tak by došlo k porušení obecné právní zásady ne bis in idem (ne dvakrát o tomtéž), netřeba pochybovat.

Nesprávnost přístupu Nejvyššího soudu

Dané rozhodnutí Nejvyššího soudu proto bylo vystaveno polemice ze strany odborné veřejnosti. Patrně nejucelenější kritiku provedl ve své stati M. Ryška[1], který velice trefně upozorňuje na vadnost přístupu, který ve své podstatě umožňuje duplicitní odškodňování za jeden skutek a vznáší mnoho přesvědčivých argumentů, na základě kterých dokazuje, že tento postup není v souladu s právem a neměl by být proto soudy tolerován. M. Ryška dle našeho názoru zcela správně uvádí, že: „Není v žádném případě možné, aby se osoba dotčená na zdraví pokoušela cestou ochrany osobnosti nahrazovat či navyšovat vlastní nároky na bolestné a na náhradu za ztížení společenského uplatnění, neboť uplatnění nároků speciálních vylučuje duplicitní uplatnění nároků obecných. To zvláště za situace, kdy dle náhradových předpisů (§ 2 odst. 1 vyhlášky č. 440/2001 Sb. - dále jen „vyhláška“) se za bolest považuje i každé duševní strádání[2]. Ohledně ochrany s právem na zdraví souvisejících osobnostních atributů (zejména práva na důstojnost a práva na soukromí včetně práva vytvářet a rozvíjet vztahy s ostatními lidskými bytostmi a rozvíjet tak svou osobnost) je pak zapotřebí si uvědomit, že situace speciální právní ochrany těchto obecných osobnostních atributů je i zde řešena v rámci náhrady škody na zdraví, a to v rámci odškodnění za ztížení společenského uplatnění.[3]






Nároky z titulu náhrady škody na zdraví jsou speciálními nároky ve vztahu k obecným nárokům vzniklým v režimu ochrany osobnosti.

Není přípustné, aby se osoba dotčená na zdraví pokoušela žalobou na ochranu osobnosti nahrazovat či navyšovat své nároky z titulu náhrady škody.

Duplicita je vyloučena,  ale...

Na základě výše uvedeného proto vyvstává zcela legitimní otázka, jak to tedy vlastně je? Z pohledu budoucího žalobce (poškozeného) se navíc jedná o otázku zcela zásadní, neboť špatně zvolený přístup by mohl v krajním případě vést k tomu, že za utrpěnou újmu nic nedostane.

Odpověď na položenou otázku pak přinesl až Vrchní soud v Olomouci (dále jen „vrchní soud“) ve svém rozhodnutí ze dne 5. května 2010, sp. zn. 1 Co 2/2010, které bylo rovněž publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu. Vrchní soud řešil v podstatě učebnicový případ. Žalobkyni na základě pochybění žalované byla voperována nesprávná nitrooční čočka, a žalobkyně se domáhala odškodnění jak z titulu náhrady škody na zdraví, tak z titulu práva na ochranu osobnosti, kdy obě žaloby obsahovaly shodná skutková tvrzení. Krajský soud v Brně, který řešil druhou z uvedených žalob (na ochranu osobnosti) pak žalobu zamítl s odůvodněním, které obsahovalo argumenty, kterým byl již v tomto článku věnován prostor, tedy že duplicitním hodnocením nemajetkové újmy na lidském zdraví by docházelo k porušení zásady ne bis in idem (v obou soudních řízeních by se projednával týž skutek), a takto prováděným navyšováním odškodnění by byl tudíž porušen ústavní princip proporcionality.

Žalobkyně se nicméně proti rozhodnutí odvolala[4] a věc tak řešil vrchní soud. Ten rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil, když se ztotožnil s jeho argumentací, že „nároky z titulu náhrady škody na zdraví jsou speciálními nároky ve vztahu k obecným nárokům vzniklým v režimu ochrany osobnosti“ a že tedy není přípustné, aby se „osoba dotčená na zdraví pokoušela žalobou na ochranu osobnosti nahrazovat či navyšovat své nároky z titulu náhrady škody“. Vrchní soud nicméně upozornil na stanovisko Ústavního soudu vyjádřené v jeho nálezu ze dne 4. května 2005, sp. zn. Pl. ÚS 16/04. Ústavní soud se zde ohledně jednorázového odškodnění pozůstalým za usmrcení, zakotvené v § 444 odst. 3 občanského zákoníku, vyjádřil v tom smyslu, že vzhledem k paušálnosti této úpravy, která nepřipouští žádnou diferenciaci a prostor pro odlišný výklad, není vyloučeno, že v případě, „pokud jednorázové odškodnění není dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na osobnostních právech, aby se dotčené osoby domáhaly další satisfakce podle ustanovení na ochranu osobnosti“.

Vrchní soud proto rovněž konstatoval, že: Pokud by na základě rozhodných skutkových tvrzení žalobkyně nebylo odškodnění z titulu náhrady škody na zdraví, a to bolestné a ztížení společenského uplatnění, dostatečnou satisfakcí za vzniklou újmu na jejích osobnostních právech, mohla by se žalobkyně domáhat další satisfakce podle ustanovení na ochranu osobnosti. Úspěšně tak ovšem nelze činit na základě totožných skutkových tvrzení, jako v žalobě na náhradu škody.“

Pokud bychom tedy měli odpovědět na otázku, která je obsažena v názvu tohoto příspěvku, zněla by odpověď, že obecně tento přístup dle judikatury možný není, ovšem, jako vždy v právu, i zde existují výjimky. Těmi jsou případy, kdy by odškodnění z titulu náhrady škody na zdraví nebylo pro poškozeného dostatečnou satisfakcí na jeho osobnostních právech.

 

JUDr. Petr Plavec, Ph.D.

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

partner

 

Mgr. Marek Kučera

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

advokátní koncipient

[1] RYŠKA, M. Náhrada škody na zdraví a ochrana osobnosti. Právní rozhledy, 2009, č. 16.

[2] Včetně vážných duševních poruch.

[3] Dle § 3 odst. 1 vyhlášky totiž náhrada za ztížení společenského uplatnění zahrnuje: „následky škody na zdraví, které jsou trvalého rázu a mají prokazatelně nepříznivý vliv na uplatnění poškozeného v životě a ve společnosti, zejména na uspokojování jeho životních a společenských potřeb, včetně výkonu dosavadního povolání nebo přípravy na povolání, dalšího vzdělávání a možnosti uplatnit se v životě rodinném, politickém, kulturním a sportovním, a to s ohledem na věk poškozeného v době vzniku škody na zdraví. Odškodnění za ztížení společenského uplatnění musí být přiměřené povaze následků a jejich předpokládanému vývoji, a to v rozsahu, v jakém jsou omezeny možnosti poškozeného uplatnit se v životě a ve společnosti“.

[4] Žalobkyně poukázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu, se kterým bylo v tomto článku polemizováno, když byla přesvědčena, že její dvě žaloby představují dva samostatné nároky. Dále zdůrazňovala to, že v rámci rozhodování o žalobě na ochranu osobnosti má soud větší možnost posoudit každý jednotlivý nárok bez administrativních omezení, které s sebou nese „bodový“ systém, na kterém je založena vyhláška.

Jak „OBODOVAT“ ztížení společenského uplatnění mladého člověka?

Jak „OBODOVAT“ ztížení společenského uplatnění mladého člověka?


Na úvod tohoto příspěvku musíme přiznat, že jeho mírně ironický název byl sice zvolen zcela záměrně, nicméně bychom jím rádi, možná trochu překvapivě, poukázali na pozitivní věc.

K (NE)PLATNOSTI USNESNÍ VALNÉ HROMADY AKCIOVÉ SPOLEČNOSTI

Dne 27. 11. 2012, přijal Nejvyšší soud ČR rozhodnutí, sp.zn. 29 Cdo 3779/2011, ve kterém vyslovil, že pokud se valné hromady účastnili všichni akcionáři společnosti, není důvod pro vyslovení neplatnosti valné hromady jen pro to, že byla svolána v rozporu se zákonem. V projednávaném případě valnou hromadou akciové společnosti svolal bývalý člen představenstva, tedy osoba, která k tomu není podle obchodního zákoníku oprávněna. Uvedený závěr však lze dle našeho názoru aplikovat i na jiné případy porušení povinností při svolání valné hromady.

Svolání valné hromady akciové společnosti

Pro akciovou společnost obchodní zákoník upravuje poměrně striktní pravidla pro svolání valné hromady. Stanoví kdo je oprávněn valnou hromadu svolat, v jaké lhůtě a jakým způsobem před konáním valné hromady musí být uveřejněna pozvánka na valnou hromadu nebo oznámení o jejím konání a jaké náležitosti musí tato pozvánka či oznámení splňovat. Určité otázky (např. způsob uveřejnění oznámení o konání valné hromady) svěřuje zákon stanovám. V tomto ohledu je právní úprava akciové společnosti přísnější než stejná úprava, která platí pro svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným. Je to dáno především povahou akciové společnosti, u které se předpokládá zpravidla větší počet akcionářů. Pokud společnost vydala akcie obchodovatelné na kapitálovém trhu, dochází také často ke změnám akcionářů a akcionářská struktura v takových případech nebývá tak jasná, jako v případě společnosti s ručením omezeným, jejíž společníci musejí být vždy zapsáni do obchodního rejstříku. Uvedená pravidla pro svolání valné hromady jsou tak zajisté opodstatněna u velkých společností s mnoha akcionáři. V řadě případů má akciová společnost ale velmi malý počet akcionářů a žádné její akcie nejsou obchodovatelné na kapitálovém trhu. V těchto případech dochází často k tendencím nedodržovat příliš formální pravidla pro svolání valné hromady.

Ohledně včasnosti a způsobu svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným, stanoví obchodní zákoník právo každého společníka vzdát se práva na včasné svolání valné hromady, popřípadě na její svolání způsobem, který stanoví zákon nebo společenská smlouva. Toto prohlášení musí být buď obsaženo přímo v zápisu z valné hromady, nebo stačí, aby mělo formu notářského zápisu. Právní úprava akciové společnosti tuto možnost vzdání se práva na včasné svolání valné hromady akcionářem nezná. Není-li valná hromada řádně svolána, má každý akcionář, členové představenstva dozorčí rady, likvidátor a insolvenční správce právo domáhat se, aby soud vyslovil neplatnost valné hromady.

K vyslovení neplatnosti valné hromady s.r.o.

Vyslovení neplatnosti valné hromady je obchodním zákoníkem upraveno pro společnost s ručením omezeným v ustanovení § 131 obchodního zákoníku.  V těchto ustanoveních je mimo jiné uvedeno, že soud nevysloví neplatnost usnesení valné hromady, jestliže sice byla svolána v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami, ale vyslovení neplatnosti valné hromady se domáhá ten, kdo takto valnou hromadu svolal, nebo se na jejím svolání podílel. Tím je do právní úpravy promítnuta zásada, že z porušení práva nesmí těžit ten, kdo se ho dopustil. Před zakotvením této úpravy se totiž neplatnosti usnesení valné hromady domáhali mnohdy sami jednatelé, či členové představenstva, kteří byli na valné hromadě odvoláni z funkce, nebo bylo jinak rozhodnuto v jejich neprospěch.

Soud dále neplatnost usnesení valné hromady nevysloví, pokud sice byla svolána v rozporu se zákonem, společenskou smlouvou nebo stanovami, ale účastnili se ji všichni společníci anebo společníci, kteří na valné hromadě přítomni nebyli, následně projevili s jejím usnesením souhlas. Opět je tímto bráněno případům, aby společníci využívali tohoto důvodu k zneplatnění usnesení valné hromady, na které byli přehlasováni.

Této úpravy se Nejvyšší soud držel i ve svém rozhodnutí sp.zn. 29 Odo 816/2006. V projednávaném případě dovolatel namítal, že valná hromada nebyla svolána vůbec, resp. že šlo pouze o setkání tří společníků, kteří měli pro forma schválit hospodářský výsledek a teprve na místě začali doplňovat další body programu valné hromady. Nejvyšší soud zaujal stanovisko, že i v tomto případě, pokud se valné hromady zúčastnili všichni společníci, není důvod pro vyslovení neplatnosti usnesení, která na ni byla přijata.

K vyslovení neplatnosti valné hromady a.s.

Právní úprava akciové společnosti v ustanovení § 183 odkazuje v otázkách vyslovení neplatnosti valné hromady na shora uvedenou úpravu společnosti s ručením omezeným s tím, že této úpravy (konkrétně ustanovení § 131 odst. odst. 1 až 10 a 12) se má užít obdobně. Aktivně legitimovaným k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je každý akcionář, členové představenstva, dozorčí rady, likvidátor a insolvenční správce. Vzhledem k absenci možnosti akcionáře vzdát se práva na včasné svolání valné hromady, popř. na její svolání, který stanoví zákon nebo společenská smlouva (resp. stanovy), zůstává otázkou, zda lze pouze při obdobném použití úpravy uvedené pro společnost s ručením omezeným, použít i pravidlo, podle kterého nedojde k vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, pokud na ni byli přítomni všichni akcionáři, popř. nepřítomní akcionáři s ní dodatečně projevili souhlas.

V rozhodnutí citovaném v úvodu tohoto článku Nejvyšší soud odkazuje na posléze uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu 29 Odo 816/2006 a uzavírá, že ačkoli bylo toto rozhodnutí učiněno v poměrech společnosti s ručením omezeným, nemá důvod se od něj odchýlit ani v případě akciové společnosti.

Lze tedy uzavřít, že pokud při svolání valné hromady nebyl dodržen přesný zákonný postup (např. nebyla dodržena lhůta pro oznámení konání valné hromady, chyběla některá náležitost pozvánky, atd.) nemělo by z tohoto porušení vznikat komukoliv právo úspěšně se domáhat vyslovení neplatnosti usnesení, které na ni bylo přijato, pokud se valné hromady účastnili všichni akcionáři, popř. později projevili s přijatými usneseními svůj souhlas.

Uvedené však nemá být v žádném případě vodítkem k tomu, aby v akciových společnostech s malým počtem akcionářů nebyla respektována zákonná pravidla pro svolávání valné hromady.

JUDr. Petr Plavec, PhD.

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

partner

Občanské právo (vč. práva duševního vlastnictví) a směnky

 

  1. Nemožnost užití směnky při zajištění spotřebitelského úvěru


Dne 7.12.2012 schválila Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky (dále jen „PSP ČR“) ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „novela ZSÚ“).

2012

Jak se (ne)stát plátcem DPH, zn. „snadno a rychle“

Jak se (ne)stát plátcem DPH, zn. „snadno a rychle“

V souvislosti s tím, že začátek letošního roku s sebou, kromě jiného, přinesl i opětovné změny ve výši sazby DPH, kdy byla s účinností od 1. ledna snížená sazba DPH zvýšena z 10 % na 14 %, bylo možno opět pozorovat velmi zajímavý jev, a sice že vnímání veškerých změn zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon“) se v naprosté většině (čest to výjimkám) omezuje pouze na polemiky a kritiku právě v kontextu obměn výše daňových sazeb.

2011

Ke dvěma zásadním změnám obchodního zákoníku

Ke dvěma zásadním změnám obchodního zákoníku

Na prahu rekodifikace ocitající se české obchodní (lépe řečeno celé soukromé) právo zaznamenalo počínaje 1. lednem letošního roku několik změn, které v sobě přinesl na sklonku loňského roku přijatý zákon č. 351/2011 Sb. (dále jen „novela“), kterým se novelizoval obchodní zákoník.

Odpovědi do právní porady IDNES.cz – mateřská dovolená, výpověď a psychická újma


  1. Mateřská dovolená a podpis nové smlouvy


V dnešní době je moje manželka na rodičovské dovolené a ještě dva roky bude. Její zaměstnavatel jí koncem loňského roku oznámil, že ruší firmu. Jelikož zakládá novou, doručí jí výpověď. Místo výpovědi jí však byla doručena dohoda o rozvázání pracovního poměru, kterou manželka nepodepsala.

Trestní odpovědnost právnických osob

V současné době lze v České republice za spáchané trestné činy stíhat jako pachatele pouze osoby fyzické. Diskuze o tom, že by bylo vhodné a účelné zavést rovněž trestní odpovědnost osob právnických se u nás vedly poměrně dlouhou dobu.

K „rámečkové“ schizofrenii Nejvyššího soudu

Známá přísloví, že včera není dnes a že i mistr tesař se někdy utne, nám v půli srpna letošního roku připomněl ve svém rozhodnutí týkající se směnečného práva Nejvyšší soud.