0

Opět k souběhu smlouvy o výkonu funkce a pracovního poměru

Ani po rekodifikaci soukromého práva není zcela vyjasněno, ohledně jakých konkrétních činností je možno vykonávat činnost v pracovním poměru k obchodní korporaci souběžně s výkonem funkce v jejím voleném orgánu. Níže uvádíme některé nové závěry Nejvyššího soudu.

Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích je účinný již téměř dva roky a doposud jej podnikatelská i nepodnikatelská veřejnost poměrně dobře vstřebává. Nejasných otázek však zůstává mnoho. Jedním z často diskutovaných témat je i tzv. souběh funkcí u členů statutárních orgánů obchodních společností a družstev. Tím rozumíme situaci, kdy jednatel nebo člen představenstva vedle své funkce člena statutárního orgánu vykonává práci v pracovním poměru, a to zpravidla na  vysoké manažerské pozici (např. generální ředitel, finanční ředitel, obchodní ředitel). Otázka (ne)možnosti souběhu funkcí byla předmětem zájmu i za účinnosti minulé právní úpravy a lze ji proto právem označit za evergreen na poli diskuzí odborné právní i laické veřejnosti.

Nová právní úprava tento souběh výslovně neumožňuje, ale ani nezakazuje, čímž se vrací do právních vztahů nejistota, která tu panovala před 1. lednem 2012 (pozn. od 1. 12. 2012 novela obchodního zákoníku souběh výslovně umožnila a stanovila jeho pravidla).

Samotný vznik pracovního poměru člena statutárního orgánu obchodní korporace problém nepůsobí. Zákon o obchodních korporacích s existencí takového pracovního poměru dokonce počítá (viz. § 61 odst. (3) ZOK). Nejasnost nastává v případě, kdy obsah pracovní náplně se překrývá s obsahem povinností, které mají členové statutárních orgánů plnit ze zákona (zejména tedy výkon obchodního vedení). Ustálená rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ČR se shoduje v tom, že činnost statutárního orgánu obchodní společnosti nebo družstva nemůže vykonávat fyzická osoba v pracovním poměru.

O vymezení úkolů, které lze v konkrétním případě považovat za součást výkonu funkce a které tedy nemohou být současně vykonávány v pracovním poměru, se snaží soudní judikatura. Níže Vám chceme uvést příklady těch nejnovějších rozhodnutí Nejvyššího soudu v ČR v této otázce.

Nejvyšší soud ČR v rozhodnutí ze dne 25. června 2015, sp. zn. 21 Cdo 2687/2014 posuzoval situaci, kdy člen představenstva družstva uplatňoval žalobou vůči družstvu nárok na zaplacení mzdy podle pracovní smlouvy, na základě které měl vykonávat pro družstvo práci „manažera pro komunikaci s veřejností“ v době, po kterou byl ve funkci člena představenstva družstva. Soud prvního stupně vycházejíc ze zjištění, že žalobce měl na základě pracovní smlouvy mimo jiné vykonávat „činnosti administrativního charakteru, dokumentační činnost, vyhledávání listin v archivu pro podávání žalob, přípravu podkladů pro podávání žalob, správu počítačové sítě, digitalizaci dokumentů, kontrolu bytů, kontrolu majetku a nahlášených oprav a elektronické kopie dokumentů“, dospěl k závěru, že z výčtu těchto činností je patrné, že se jedná o práce „podpůrné, pomocné, technického a administrativního charakteru, které nutně vyžadovala běžná správa tak velkého družstva“. Podle prvostupňového soudu se tak nepodařilo prokázat, že by činnost vykonávaná na základě pracovní smlouvy byla obsahově totožná s výkonem „řídící a rozhodovací“ činnosti, tedy s výkonem funkce člena představenstva družstva.

Odvolací soud prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Nejvyšší soud ČR však rozsudek soudu obou předchozích stupňů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ČR uzavřel, že člen představenstva se naopak uvedenými činnostmi podílel na organizování činnosti družstva a na rozhodování o jeho záležitostech. Nejvyšší soud ČR dále uzavřel, že „jde-li o kontrolní, administrativní a jiné podobné úkony prováděné žalobcem, nelze přehlédnout, že bez takových činností se do určité míry neobejde žádná organizační a řídící činnost, a tedy ani výkon funkce člena představenstva družstva.“ Dodal, že od činnosti spadající do výkonu funkce člena statutárního orgánu družstva nelze oddělovat ani činnosti vykonávané v rámci správy počítačové sítě, a to i s přihlédnutím k tomu, že se nejednalo o rozsáhlejší, soustavně a pravidelně vykonávané činnosti, ale spíše o jednorázovou (nahodilou) činnost.

V dalším rozhodnutí Nejvyšší soud ČR (sp. zn. 21 Cdo 496/2014) zase dospěl k závěru, že žalovaný, který byl místopředsedou představenstva společnosti a který současně na základě manažerské smlouvy pro tuto společnost zabezpečoval jako obchodní ředitel úkoly vyplývající „z rozhodnutí představenstva, řídil a kontroloval obchodní a marketingovou činnost a činnost smluvní dopravy, předkládal generálnímu řediteli k projednání plány prodeje a plány účasti na reklamních a propagačních akcích, zabezpečoval činnost skladů a provádění nákupu materiálu, zajišťoval průzkum trhu, stanovoval ceny výrobků, služeb a materiálu, uzavíral kupní smlouvy a smlouvy o přepravě, prováděl výběr dodavatelů atd.“, vykonával tyto činnosti pro společnost na základě platného pracovněprávního vztahu. Podle dovolacího soudu je z uvedeného výčtu povinností zřejmé, že většinu činností obchodního ředitele nelze zahrnout pod zastupování akciové společnosti navenek ani pod její obchodní vedení (organizování a řízení podnikatelské činnosti společnosti, včetně rozhodování o jejích podnikatelských záměrech), ale jedná se o věcně vymezenou organizační a řídící činnost na určitém úseku společnosti, vykonávanou za přímé podřízenosti jejímu generálnímu řediteli.

Jak je vidět z výše uvedených dvou rozhodnutí, hranice pro odlišení povahy pracovní náplně, kterou člen statutárního orgánu může vykonávat na základě pracovní smlouvy a kterou nikoli, není ostrá. Budeme zřejmě ještě dlouho čekat, než základní linii této hranice, reflektující právní prostředí po rekodifikaci, rozhodne soudní judikatura. Proto našim klientům doporučujeme, aby se raději vyvarovali souběhu pracovněprávního vztahu s výkonem jejich funkce ve statutárním orgánu společnosti a namísto toho, aby otázky související s výkonem jejich funkcí podrobně upravili ve smlouvě o výkonu funkce. Nic nebrání tomu, aby veškeré „benefity“ které jsou typické pro pracovní poměr mohly být sjednány v této smlouvě (dovolená, odměna, prémie, bonusy, úrazové pojištění, pojištění odpovědnosti za škodu, penzijní připojištění, atd.). Od nového roku se také osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení mohou účastnit nemocenského a důchodového pojištění.

Mgr. Jan Veselý

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.