0

Svěřování majetku společnosti zaměstnancům a třetím osobám z pohledu prevence vzniku škody

Identifikace možných problémových situací

Nejprve je potřeba si položit otázku, komu věc svěřuji a jaký k němu mám právní vztah. Věc lze svěřit zejména členovi orgánu (vztah je obvykle založen smlouvou o výkonu funkce), zaměstnanci (pracovní smlouva), externímu spolupracovníku – podnikateli (např. forma „smlouvy o spolupráci“) či třetí osobě – např. zákazníkovi (vztah často nebývá právně ošetřen).

Osoba, které věc svěříme, tuto věc může např. poškodit, ztratit, nezabezpečit proti odcizení či z nějakého důvodu vlastnické právo k ní převést na jinou osobu. V praxi nastává dvojí problém: Určit, na základě jakého právního důvodu má společnost nárok na náhradu škody (aby vzniknuvší škodu nenesla sama) a svůj nárok na náhradu škody v případě sporu úspěšně prokázat.

Prevence vzniku škody

Základní premisou, byť se může zdát samozřejmá, je schopnost vždy prokázat, kdy jsem svěřil, co jsem svěřil, komu, a v jakém stavu. Prevence v tomto smyslu spočívá v předvídání situace, kdy za vznik škody bude odpovídat jiná osoba. Řádný hospodář pak v zásadě musí (má-li člen statuárního orgánu dodržet požadavek loajality ke společnosti) nárok proti takovému škůdci uplatnit. Ve všech případech je vhodné mít připravený kvalitně zpracovaný předávací protokol, který bude mj. obsahovat prohlášení osoby přebírající o povinnosti věc v řádném stavu vrátit společnosti. Při konkrétních vztazích (viz níže) je vhodné navíc obsáhnout do předmětné smlouvy speciální ujednání o povinnosti řádně pečovat o svěřené věci a o povinnosti je řádně na výzvu společnosti vrátit.

Ve vztahu k zaměstnanci je problematika svěřování věci zaměstnavatelem upravena v zákoníku práce. Pokud hodnota svěřené věci přesáhne 50.000,-Kč, je zde zákonná povinnost zaměstnavatele uzavřít se zaměstnancem „dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí“. Je velmi vhodné tuto zákonnou povinnost respektovat. Přestože zákoník práce stanovuje odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli značné limity, je nanejvýš vhodné při předání věci podepsat předávací protokol a obohatit pracovní smlouvu o ustanovení, kterým se zaměstnanec zaváže věc řádně a včas vrátit.

Pokud jde o externí spolupracovníky, tady osoby (byť jen formálně) samostatně podnikající, platí vůči nim v zásadě totéž. Je však potřeba plně využít jejich potenciál odpovědnosti. Na rozdíl od zaměstnaneckého vztahu zde neplatí omezení stanovená zákoníkem práce. Kromě kvalitního předávacího protokolu lze doporučit zavedení do smlouvy o spolupráci velmi striktní ujednání o odpovědnosti za škodu na předaných věcech (je vhodné takto upravit vzor smlouvy do budoucna pro nové spolupracovníky a s těmi stávajícími uzavřít dodatek k již existující smlouvě).

V neposlední řadě se často svěřují věci třetím osobám, např. zákazníkům. Jsou situace, kdy nechceme možného zákazníka z marketingově-strategických důvodů obtěžovat písemnými závazky (v takovém případě je potřeba spoléhat na znění zákona a potýkat se problémy s dokazováním). Pokud zde tyto důvody nejsou a je možno vztah se třetí osobu před svěřením věci smluvně ošetřit, je vhodné uzavřít smlouvu typu výpůjčky či výprosy, popř. nájmu. Smlouva by měla být písemná a při samotném svěření věci by samozřejmě neměl chybět předávací protokol.

Závěr

Je potřeba si uvědomit, že vykonávat péči řádného hospodáře (týká se nejen všech jednatelů, statutárních ředitelů, ale dokonce i starostů obcí,…) je povinnost a nikoliv volba. Zároveň platí, že pokud jednatel společnosti nepřemýšlí několik kroků dopředu a nesnaží se aktivně snížit riziko vzniku škody společnosti, péči řádného hospodáře porušuje. Takový jednatel riskuje nejen diskvalifikaci z výkonu funkce v jakékoliv společnosti po dobu tří let, ale i vlastní prostředky z titulu osobní hmotné odpovědnosti člena statutárního orgánu.

Mgr. Václav Pravda, advokátní koncipient

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.