0

Trestné činy související s veřejnými zakázkami v praxi

Veřejné zakázky jsou dlouhodobě sledovaným tématem, neboť nezřídka se v médiích objeví případ, kdy bylo zadání veřejné zakázky ovlivněno a velmi často je toto ovlivnění spojeno i s trestněprávní problematikou. Pro názornost souvislosti trestné činnosti a veřejných zakázek bude stačit dle našeho názoru uvést, že podle údajů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže se v posledních letech v České republice proinvestovalo formou veřejných zakázek v průměru 650-700 mld. Kč ročně, a každému člověku dojde, že s ohledem na takové množství finančních prostředků se prostě musí najít osoby, které je chtějí získat nezákonným způsobem.

V trestním zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.) nejvíce souvisejí s veřejnými zakázkami tyto tři skutkové podstaty:

  1. Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže (§ 248 odst. 2 druhý odstavec trestního zákoníku)
  • jedná se o situaci, kdy pachatel v rozporu s jiným právním předpisem o veřejných zakázkách (zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách) poruší závažným způsobem závazná pravidla zadávacího řízení,
  1. Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256 trestního zákoníku)
  • v tomto případě pachatel v souvislosti se zadáním veřejné zakázky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch sjedná některému dodavateli přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných dodavatelů, a
  1. Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257 trestního zákoníku)
  • při tomto trestném činu může jednání pachatele sledovat tři účely: zamezit účasti v zadávacím řízení jinému uchazeči nebo dosažení vlastního majetkového nebo jiného prospěchu v souvislosti s tím, že se pachatel zdrží účasti v zadávacím řízení nebo ve veřejné soutěži či jednání pachatele sleduje za cíl zadat veřejnou zakázku za nepřiměřeně vysokou nebo jinak nevýhodnou cenu.

Pro všechny výše uvedené trestné činy platí, že se jedná o úmyslné trestné činy a mimo trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže může být za ně trestně odpovědná právnická osoba.

Níže si Vám dovolujeme uvést dva případy týkající se posouzení jednání, které by splňovali podmínky shora uvedených trestných činů, v judikatuře Nejvyššího soudu, abychom Vám ukázali, že nikoliv každé jednání, které na první pohled splňuje prvky trestného činu, jím být musí.

Jednalo se o trestný čin

Skutkový stav:  Obviněná Mgr. H. K., jako vedoucí právního odboru Úřadu městského obvodu v O., jednající též jako zástupce zadavatele veřejné zakázky, která byla současně členkou komise pro otevírání obálek a rovněž členkou hodnotící komise, vědomě porušila povinnosti jí uložené právními předpisy. Protiprávní jednání H. K. spočívalo v několika fázích. Nejdříve se H. K. dohodla s obviněným L. J. na tom, že zajistí, aby součástí kvalifikační a zadávací dokumentace k veřejné zakázce bylo namísto dvou dílčích hodnotících kritérií – ceny a délky realizace díla, celkem sedm dílčích hodnotících kritérií, zahrnující v to i smluvní pokutu za pozdní odstranění z reklamované vady. Poté jako členka komise pro otevírání obálek využila informací o skutečnostech, o nichž se dozvěděla v souvislosti se svou účastí v komisi, aby poskytla výhodu L. J. Po předchozí dohodě s  L. J., obchodně-technickým náměstkem obchodní společnosti B. P., a. s., která byla jedním z uchazečů o veřejnou zakázku, totiž H. K. seznámila s obsahem nabídek jednotlivých uchazečů obžalovaného L. J. a společně následně upravili nabídku společnosti B. P., a. s., aby skončila ve výběrovém řízení jako druhá za obchodní společností T. O., a. s. Konečnou třetí fází bylo, že H. K. navrhne společnost T. O., a. s., k vyřazení pro formální nedostatky, k čemuž pak i došlo. H. K. a L. J. si současně museli být vědomi, že provedeným zásahem způsobí zadavateli, škodu ve výši 757 704 Kč, představující rozdíl mezi cenovými nabídkami obchodních společností T. O., a. s., a B. P., a. s.

Uvedeným jednáním se obvinění dopustili trestného činu sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě, což Nejvyšší soud potvrdil, když dovolání ve věci odmítnul.

Nejednalo se o trestný čin

Skutkový stav: Obviněný Ing. V. J. jako zaměstnanec v postavení vedoucího oddělení správy majetku a veřejných zakázek Ministerstva vnitra České republiky – Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, jako zadavatele veřejné zakázky spočívající v dodání ochranných oděvů pro hasiče, kontaktoval ze své soukromé e-mailové adresy se žádostí o poslední kontrolu technické specifikace a parametrů v tabulkách k připravované zadávací dokumentaci v rámci uvedené veřejné zakázky na ochranné oděvy pro dobrovolné hasiče obviněného Ing. J. D., jednatele obchodní společnosti D. F-M, s. r. o., který mu na jeho dotazy uvedené v žádosti odpověděl a řešil závady v zadávací dokumentaci. Následně v průběhu zadávacího řízení ze své soukromé e-mailové adresy obviněný Ing. V. J. přeposlal obviněnému Ing. J. D. na jeho e-mailovou adresu dotaz dalšího uchazeče v rámci zadávacího řízení Ing. M. P., zástupce družstva V., oděvní družstvo v T., se sídlem T., F. K., ohledně šíře reflexních pruhů reflexních oděvů, certifikátů a zkušebních protokolů, přičemž na tento dotaz odpověděl obviněný Ing. J. D. zpět na e-mailovou adresu obviněného Ing. V. J. a tato odpověď byla v tentýž den zapracována jako dodatečná informace k zadávací dokumentaci podle § 49 zákona o veřejných zakázkách a předána jménem zadavatele veřejné zakázky všem uchazečům, kteří si převzali zadávací dokumentaci k uvedené veřejné zakázce, a to za situace, kdy obchodní společnost D. F-M, s. r. o., se stala uchazečem o tuto veřejnou zakázku.

Shora uvedeným jednáním se obvinění měli podle soudu prvního stupně dopustit trestného činu pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži, nicméně s tímto závěrem se neztotožnil odvolací soud, který zrušil rozhodnutí prvního stupně a obviněné zprostil obžaloby, přičemž s názorem odvolacího soudu se ztotožnil rovněž Nejvyšší soud, neboť dovolání státního zástupce proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl.

V čem byl rozdíl?

V prvním případě je ze skutkového stavu jasně zřejmý úmysl obviněných Mgr. H. K. a L. J. získat výhodu pro spol. P. B., a. s., neboť obvinění si již před vytvořením zadávací dokumentace sjednali, že obviněná Mgr. H. K. ovlivní zadávací kritéria, aby zvýšila šance na úspěch spol. P. B., a. s., ve výběrovém zařízení a následně ve svém plánu pokračovali, když obviněná Mgr. H. K. seznámila druhého obviněného s nabídkami ostatních uchazečů, na základě nichž upravili nabídku spol. P. B., a. s., a nakonec rovněž Mgr. H. K. zařídila vyřazení vítězné společnosti ve výběrovém řízení, čímž umožnila získání veřejné zakázky spol. P. B., a. s.

V druhém případě však Nejvyšší soud zejména zdůraznil, že v dané věci je nepochybné, že obviněný Ing. V. J. nebyl osobou, která stanovila podmínky předmětné veřejné zakázky obsažené v zadávací dokumentaci k veřejné zakázce, neboť ten vzešel ze strany Ministerstva vnitra České republiky a obviněný Ing. V. J. pouze převzal odbornou garanci za veřejnou zakázku, avšak nebyl osobou oprávněnou rozhodovat o podmínkách veřejné soutěže, takže nemohl ani nijak zásadně ovlivnit její již dříve stanovené zadání a tedy ani zvýhodnit obchodní společnost D. F-M, s. r. o., na úkor ostatních soutěžitelů. Při dokazování došel Nejvyšší soud k závěru, že obviněný Ing. V. J. pouze z důvodu své funkce potřeboval doplnit některé informace týkající se technického zajištění zakázky, k čemuž použil nestandartní postup, když komunikoval s potencionálním uchazečem o získání veřejné zakázky, což však bylo odůvodněno skutečností, že společnost D. F-M, s. r. o., má určité zkušenosti s výrobou ochranných hasičských oděvů, jejichž dodávka byla předmětem výše uvedené veřejné zakázky. Z dokazování rovněž vyšlo najevo, že pouze obchodní společnost D. F-M, s. r. o., byla schopna dostát časovým a dalším kritériím dané veřejné soutěže a technickým požadavkům na ochranné oděvy, které nestanovil žádný z obviněných, nýbrž zadavatel veřejné zakázky – Ministerstvo vnitra České republiky a příslušná norma.

Mgr. Milan Dvořák,

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.