0

Výmaz společnosti z obchodního rejstříku pro nesoulad skutečného a zapsaného sídla

Výmaz společnosti, resp. jakékoliv právnické osoby z veřejného rejstříku je krajním prostředkem, ke kterému by se mělo přistupovat pouze u nefungujících subjektů, popř. ve výjimečných případech jako důsledek trestního řízení proti dané právnické osobě. Tento článek stručně popisuje postup soudu směřující k výmazu společnosti, který může být zahájen z důvodu nesouladu skutečného a zapsaného sídla společnosti.

„Skutečné“ a „zapsané“ sídlo by v ideálním případě měly být v témže místě. Zapsaným sídlem se např. u osob evidovaných v obchodním rejstříku rozumí místo, které je formálně jako sídlo uvedeno v obchodním rejstříku. „Skutečné“ sídlo, tedy sídlo, kde se reálně vedení společnosti nachází a kde probíhá stěžejní činnost společnosti, se však mnohdy nachází jinde. Smysl rozlišování sídla na skutečné a zapsané reflektují zejména ust. §§ 137 a 429 Občanského zákoníku. Tyto ustanovení stanovují, že pokud společnost reálně funguje v jiném, než zapsaném sídle, nelze např. při doručování pošty argumentovat, že za své sídlo považuje právě místo, které se mu zrovna hodí (např. zapsané sídlo, když mu bylo doručeno do skutečného sídla a naopak). Byť je tedy stav nesouladu sídel nežádoucí, zákon s tímto počítá a v takovém případě chrání práva třetích osob.

V prvé řadě je třeba si uvědomit, že požadavek zápisu skutečného sídla (tedy souladu zapsaného a skutečného sídla) je podstatný už jen pro základní fungování společnosti a samotnou komunikaci s orgány veřejné moci. V dnešní době, kdy právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku komunikují s orgány veřejné správy prostřednictvím datových schránek, však bývá nejčastějším důvodem prověřování skutečného sídla podnět ze strany třetích osob.

Například se může stát, že vlastník nemovitosti napíše dopis rejstříkovému soudu, ve kterém uvede, že společnost „XY s.r.o.“ v jeho budově sídlila do minulého roku, v obchodním rejstříku však po odstěhování společnosti ke změně zapsaných údajů nedošlo. Soud se také může např. domnívat, že pokud mu daná společnost dlouhodobě nereaguje na poštovní korespondenci, sídlí ve skutečnosti jinde. Pokud tedy rejstříkový soud nabyde přesvědčení, že skutečné sídlo se od zapsaného sídla liší, začne provádět úkony, které mohou vést až k výmazu společnosti z obchodního rejstříku. Chronologie těchto úkonů je následující:

1. soud vyzve společnost k nápravě ve stanovené lhůtě (lhůta bývá různá, v praxi se setkáváme se lhůtami 30 či 60 dnů);
2. soud zahájí i bez návrhu řízení o zrušení společnosti s likvidací (mezi zahájením řízení a rozhodnutím o zrušení společnosti někdy soudy ponechávají delší čas, např. 6 měsíců);
3. pokud společnost nemá statutární orgán, jmenuje jí opatrovníka;
4. rozhodne-li soud o zrušení společnosti, uloží společnosti povinnost zaplatit soudu soudní poplatek ve výši 2.000,-Kč spolu s odměnou případného opatrovníka;
5. pokud po zrušení společnosti proběhne likvidace, likvidátor jako jednu ze svých posledních povinností navrhne soudu, aby byla společnost z obchodního rejstříku vymazána.

Daná společnost může až do nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací níže uvedený postup zastavit tím, že návrhem na vklad zapíše své aktuální skutečné sídlo. To znamená, že i v případě, že je soudem rozhodnuto o likvidaci společnosti právě pro nesoulad skutečného a zapsaného sídla, je možné jednoduše celý proces zastavit tím, že společnost zapíše sídlo, na kterém skutečně sídlí. Současně je však vhodné z procení opatrnosti podat proti rozhodnutí o likvidaci odvolání. Tímto způsobem jsme našemu klientovi v nedávné době zabezpečili nerušené pokračování jeho podnikatelských aktivit.

Na výzvu soudu zjedná v praxi nápravu pouze minimum společností, neboť většina z nich jsou společnosti již nefunkční, nebo založené účelově, které jejich společníci dále nepotřebují. V případě, že některá z fungujících společností setká s obdobnou výzvou ze strany soudu, lze doporučit bezodkladnou přípravu návrhu na vklad změny zapsaného sídla do obchodního rejstříku. K tomuto návrhu bude zpravidla potřeba připojit souhlas s umístěním sídla vlastníka předmětné nemovitosti, popř. jiný užívací titul k nově zapisovanému sídlu společnosti, s úředně ověřeným podpisem.

Pokud naopak nastane situace, že na nemovitosti klienta vázne zápis sídla společnosti, která ve skutečnosti sídlí jinde, v praxi může nastat potřeba tento stav odstranit. Například při prodeji předmětné nemovitosti zájemce namítne, že nemovitost nekoupí, dokud v ní mají zapsané sídlo společnosti, o jejichž aktivitách a vlastnících nemá ani tušení, ale reálně tam žádné takové společnosti nesídlí. V takovém případě lze situaci řešit podáním podnětu rejstříkovému soudu o nesouladu skutečného a zapsaného sídla, kde bude soud vlastníkem nemovitosti upozorněn na to, že se zapsané a skutečné sídlo liší, čímž by mělo dojít k důsledkům shora popsaným. Pro jistotu současně doporučujeme předtím společnost vyzvat ke změně sídla a vypovědět všechny domnělé právní tituly k užívání nemovitosti.

Tímto způsobem tedy lze přimět společnost si sídlo změnit. Pokud je však tato společnost pasivní a výzvě soudu nevyhoví, klient bude čekat poměrně dlouhou dobu, než bude společnost pravomocně vymazána. Z naší praxe tento proces může trvat dokonce až 1 rok.

Mgr. Václav Pravda, advokátní koncipient
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.