0

Změny v odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací – 3. část

V tomto čísle našeho newsletteru Vám nabízíme poslední část „minisérie“ věnované změnám v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Tentokrát se budeme věnovat problematice vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce a dále ručení členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

Insolvenční soud (tj. soud, u kterého je vedeno s konkrétní obchodní korporací insolvenční řízení) může na základě oprávnění, které mu přiznává ZOK, rozhodnout v průběhu insolvenčního řízení o vyloučení toho člena statutárního orgánu obchodní korporace, ohledně něhož v předmětném insolvenčním řízení vyjde najevo, že si ve své funkci počínal takovým způsobem, který vedl k úpadku obchodní korporace. Tento postup je navíc možný aplikovat i vůči tomu, kdo se stal členem statutárního orgánu až po zahájení insolvenčního řízení (!). K tomu nicméně může dojít jen pokud taková osoba zřejmě přispěla svým jednáním ke snížení majetkové podstaty obchodní korporace a poškození jejích věřitelů.

Mimo režim insolvenčního řízení může soud (v tomto případě tedy záleží na jeho uvážení) rozhodnout o vyloučení člena statutárního orgánu, vyjde-li najevo, že člen statutárního orgánu v posledních 3 letech opakovaně a závažně porušoval péči řádného hospodáře, případně jinou péči spojenou dle právního předpisu s výkonem jeho funkce. V těchto případech bude rovněž možno vyloučit nejenom člena statutárního orgánu, ale i všechny osoby povinné jednat s péčí řádného hospodáře (např. prokurista, člena dozorčí rady), pokud jsou z důvodu porušování této péče povinni nahradit obchodní korporaci způsobenou újmu.

V důsledku vyloučení (jak specifikováno výše) přestává být osoba, které se vyloučení týká, členem statutárního orgánu ve všech obchodních korporacích a zároveň nesmí po dobu 3 let vykonávat funkci člena statutárního orgánu jakékoli obchodní korporace nebo být osobou v obdobném postavení. Pokud by člen statutárního orgánu uložený zákaz porušil (např. by se dále účastnil obchodního vedení korporace) riskoval by opětovné vyloučení ze strany soudu, a to až na dobu 10 let. Kromě toho by navíc ručil za splnění všech povinností obchodní korporace, které vznikly v době jeho nepovoleného výkonu funkce, bez ohledu na to, zda vznikly, či nevznikly z jeho přičinění.

Jedno z největších rizik pro členy statutárních orgánů pak představuje tzn. wrongful trading (jednání spočívající v porušení povinnosti odvracet úpadek obchodní korporace). Soud totiž bude oprávněn (na návrh insolvenčního správce nebo věřitele obchodní korporace) rozhodnout, že člen nebo bývalý člen jejího statutárního orgánu v případě, že i) bylo rozhodnuto o úpadku obchodní korporace a ii)  takový člen věděl nebo měl a mohl vědět, že je obchodní korporace v hrozícím úpadku a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinil za účelem jeho odvrácení vše potřebné a rozumně předpokladatelné, ručí za splnění jejích povinností (např. úhradu dluhů). ZOK zároveň (zcela logicky) stanoví výjimku z uvedeného pro ty členy statutárního orgánu, kteří byli do funkce ustaveni za účelem odvrácení úpadku nebo jiné nepříznivé hospodářské situace obchodní korporace a svou funkci vykonávali s péčí řádného hospodáře (typicky krizoví manažeři).

Mgr. Marek Kučera

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.