fbpx
0

Opatření na podporu podnikatelů dotčených epidemií SARS-COV-2

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Čtěte Více
0

Novinky v pracovním právu

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedena zákonem č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.

Čtěte Více
0

Dopady epidemie na komerční a residenční pronájmy nemovitostí

Dne 23. 4. 2020 schválil Parlament (a president podepsal) návrhy zákonů řešící dopad současných opatření do oblasti komerčních i residenčních pronájmů. Zákony vyšly ve Sbírce zákonů dne 27. 4. 2020 jako zákon č. 209/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a 2010/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, ty nabyly okamžitě účinnosti. Právní úprava rozlišuje, zda jde o nájem komerční nemovitostí (podnikatelský prostor) nebo residenční nemovitosti (tj. nemovitosti sloužící k bydlení). Ochrana v obou případech je obdobná, nikoli však stejná.

Čtěte Více
0

Bližší otázky náhrady škody podle krizového zákona

Vážení klienti,
ekonomické následky pandemie koronaviru budou nepochybně nedozírné. Prakticky ihned po vyhlášení nouzového stavu bylo z mnoha stran mnohdy poněkud zkratkovitě pouze upozorňováno na odpovědnost státu za škodu, vzniklou v důsledku pandemie. Tento článek by tedy měl upozornit na problematické a poněkud opomíjené aspekty tohoto institutu, aby nevznikla falešná představa, že po skončení nouzového stavu stát nahradí škodu ekonomickým subjektům vzniklou.

Čtěte Více
0

Náhrada škody podle zákona o krizovém řízení

Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření, a ta jsou často přijímána na základě právních předpisů, o kterých toho laická a leckdy ani odborná veřejnost mnoho neví, neboť k jejich aplikaci dochází zřídka. V souvislosti se současnou situací bychom Vás rádi upozornili na zákon č. 240/2000 S., o krizovém řízení, resp. na jeho ustanovení § 36 odst. 1, podle kterého „je stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

Čtěte Více
0

Dopady epidemie Koronaviru na naše podnikání (vyšší moc)

Poslední měsíce je po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, hlavním tématem šíření virového onemocnění SARS-CoV-2 („Koronavirus“). Epidemie nepůsobí jen komplikace zdravotní, ale má významné dopady do našeho podnikání. Továrnám v postižených oblastech chybí pracovní síly, jsou vyhlašována restriktivní opatření k zabránění šíření epidemie, dochází ke zpomalování trhu, atd. Mnoho z podnikatelů tak objektivně nedokáže plnit své závazky, ke kterým se zavázali.

Čtěte Více
0

Žaloba z lepšího práva ve vztahu k Finančnímu úřadu

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce, a procesní důsledky takového souběhu. Jakkoliv platí uvedené závěry v zásadě obecně, pojďme je vztáhnout na pohledávky, které jsou vymáhány v rámci daňové exekuce Finančním úřadem.

Čtěte Více
0

Nemožnost zápočtu pohledávky nejisté či neurčité z pohledu aktuální judikatury

Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve svém ustanovení § 1987 odst. 2 stanovil obecné pravidlo, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Obecnost formulace vyvolávala od počátku nejasnosti, jaké že pohledávky budou považovány za pohledávky nejisté či neurčité, tedy jaké pohledávky nebude možné uhradit jednostranným zápočtem. Po více než pěti letech účinnosti nového občanského zákoníku se k dané problematice vytvořila judikatura, která poskytuje k citovanému ustanovení již konkrétnější vodítka.

Čtěte Více
1 2 3 13