0

Nemožnost zápočtu pohledávky nejisté či neurčité z pohledu aktuální judikatury

Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve svém ustanovení § 1987 odst. 2 stanovil obecné pravidlo, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Obecnost formulace vyvolávala od počátku nejasnosti, jaké že pohledávky budou považovány za pohledávky nejisté či neurčité, tedy jaké pohledávky nebude možné uhradit jednostranným zápočtem. Po více než pěti letech účinnosti nového občanského zákoníku se k dané problematice vytvořila judikatura, která poskytuje k citovanému ustanovení již konkrétnější vodítka.

Čtěte Více
0

Nová pravidla pro oddlužení

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří nějakým uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí). Pokud se člověk do dluhové pasti dostane (jedná se o stav, při kterém postupné zadlužování vede k neschopnosti splácet svoje dluhy), je oddlužení prakticky jediným způsobem, jakým se lze dluhů definitivně zbavit a začít znovu s čistým štítem.

Čtěte Více
0

ZÁKON O ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ ANEB JAK SE K GDPR STAVÍ ČESKÝ ZÁKONODÁRCE

Skutečnost, že adaptační zákon k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „Nařízení“) nebude v České republice přijat včas, byla s blížící se účinností Nařízení stále více zřejmá.

Čtěte Více
0

Náhrada škody způsobené nesprávným úředním postupem

Podnikatelé i občané se při své činnosti často střetávají s výkonem státní moci, jež pro ně může mít zcela zásadní následky. Nejde jen o to, že subjektu může být např. vyměřena sankce či omezena činnost. Jsou i další negativní následky úředního postupu, které nakonec snižují ekonomické výsledky a komplikují rozvoj podnikání. Může dojít k poškození pověsti, ztrátě času, nebo zatížení administrativou. Zejména v případech, kdy došlo k zjevnému porušení právních předpisů ze strany státu, je nasnadě domáhat se náhrady škody. Tento článek by měl poukázat na specifické aspekty, jež tuto problematiku postihují a odlišují ji od běžných škodních sporů v civilním či obchodním právu.

Čtěte Více
0

První zkušenosti s GDPR

Příchod GDPR znamenal v oblasti ochrany osobních údajů určitý předěl. Byť se nejednalo, jak bylo často mylně prezentováno, o žádnou revoluci v oblasti ochrany osobních údajů (základní práva, povinnosti a principy zůstaly i s GDPR takřka totožné), tak GDPR nastartovalo poměrně intenzivní diskuzi a zájem o tuto problematiku a přitáhlo pozornost i těch, kteří měli o ochraně osobních údajů buď jen matné povědomí, anebo se jí nevěnovali s odůvodněním, že se nejedná o nijak zásadní téma.

Čtěte Více
0

Lze vykonávat funkci statutárního orgánu ve společnosti na základě pracovní smlouvy?

V minulosti Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně dopěl k závěru, že pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu společnosti a společností, na jejímž základě má člen statutárního orgánu vykonávat činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu, je neplatná pro rozpor se zákonem. Své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že se nejedná o závislou činnost a vznik, zánik ani obsah vztahu mezi členem statutárního orgánu a společností se neřídí zákoníkem práce ale obchodním zákoníkem. Pracovat pro společnost na základě pracovní smlouvy může statutární orgán pouze v případě činností, které nespadají do působnosti statutárního orgánu.

Čtěte Více
1 2 3 12