Category Archives: 2018

Příchod GDPR znamenal v oblasti ochrany osobních údajů určitý předěl. Byť se nejednalo, jak bylo často mylně prezentováno, o žádnou revoluci v oblasti ochrany osobních údajů (základní práva, povinnosti a principy zůstaly i s GDPR takřka totožné), tak GDPR nastartovalo poměrně intenzivní diskuzi a zájem o tuto problematiku a přitáhlo pozornost i těch, kteří měli o ochraně osobních údajů buď jen matné povědomí, anebo se jí nevěnovali s odůvodněním, že se nejedná o nijak zásadní téma.

Tento článek má za účel rozebrat jednotlivé situace ze smluvních vztahů o dílo, kdy největší rozpory vznikají v okamžiku předání a převzetí díla. Na tento okamžik bývá navázána i fakturace a platba ceny díla a tedy jde o klíčový faktor pro splnění smlouvy.

V minulosti Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně dopěl k závěru, že pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu společnosti a společností, na jejímž základě má člen statutárního orgánu vykonávat činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu, je neplatná pro rozpor se zákonem. Své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že se nejedná o závislou činnost a vznik, zánik ani obsah vztahu mezi členem statutárního orgánu a společností se neřídí zákoníkem práce ale obchodním zákoníkem. Pracovat pro společnost na základě pracovní smlouvy může statutární orgán pouze v případě činností, které nespadají do působnosti statutárního orgánu.

Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.„) „Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.“ Na uvedené ustanovení občanského zákoníku navazuje § 1007 o.z., podle kterého „byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav…Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.“

Identifikace možných problémových situací

Nejprve je potřeba si položit otázku, komu věc svěřuji a jaký k němu mám právní vztah. Věc lze svěřit zejména členovi orgánu (vztah je obvykle založen smlouvou o výkonu funkce), zaměstnanci (pracovní smlouva), externímu spolupracovníku – podnikateli (např. forma „smlouvy o spolupráci“) či třetí osobě – např. zákazníkovi (vztah často nebývá právně ošetřen).

Díky GDPR má EU od května letošního roku zřejmě nejmodernější a nejkomplexnější úpravu oblasti ochrany osobních údajů na celém světě. Mimo oblast ochrany osobních údajů, potažmo soukromí patří mezi dlouhodobé cíle EU realizace tzv. jednotného digitálního trhu. Myšlenkou v pozadí tohoto pojmu je, aby se digitální data mezi jednotlivými členskými státy pohybovala co nejsnáze a v cestě jim stálo co možná nejnižší množství překážek. Současně je však zapotřebí zachovat bezpečnost těchto dat a dát osobám, kterých se tato data týkají, přehled a přiměřenou kontrolu nad jejich pohybem (zejména pokud jsou daty osobní údaje).

Výmaz společnosti, resp. jakékoliv právnické osoby z veřejného rejstříku je krajním prostředkem, ke kterému by se mělo přistupovat pouze u nefungujících subjektů, popř. ve výjimečných případech jako důsledek trestního řízení proti dané právnické osobě. Tento článek stručně popisuje postup soudu směřující k výmazu společnosti, který může být zahájen z důvodu nesouladu skutečného a zapsaného sídla společnosti.

Dne 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“). Uvedený předpis jasně vymezil okruh dokumentů, které musí každá obchodní společnost povinně zakládat do sbírky listin.

Předmětem následujícího příspěvku je seznámení s nově založenou povinností právnických osob zapsat do veřejného rejstříku svého skutečného majitele, kdy v rámci příspěvku by měly být přiblíženy především její obsah, termíny splnění, sankce apod. Současně bude příspěvek zaměřen na obchodní korporace jako nejvýznamnější právnické osoby.

Předmětem následujícího příspěvku je náhrada škody způsobená dopravní nehodou, kdy v rámci příspěvku by měly být stručně přiblíženy především její zásady vyplývající z právní úpravy a soudní praxe a rovněž způsoby řešení pojišťovnou.