Je obecně známo, že drtivá většina staveb vyžaduje stavební povolení. Již méně známá je skutečnost, že v mnohých případech může stavební povolení nahradit certifikát autorizovaných inspektorů. To může mnohým stavebníkům ulehčit zejména s ohledem na mnohdy dlouhé vyřizování stavebních povolení ze strany stavebních úřadů. Kdy je možné nahradit stavební povolení certifikáty? Kdo je autorizovaný inspektor? Lze se proti vydaným certifikátům nějak bránit?
Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho. Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit začne od 1. dubna tohoto roku. Legislativní proces urychlila situace související s koronavirovou pandemií a s ní spojená hospodářská recese. Snahou zákonodárce tak bylo co nejrychleji nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.
S účinností zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech a další související zákony (dále též jako „novela“), vyvstala pro většinu právnických osob nově povinnost uchovávat některé důležité dokumenty.
Jaké dokumenty musí právnické osoby uchovávat?
Od 1. 1. 2021 bylo do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, včleněno nové ustanovení § 158a, kterým byla výslovně stanovena povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyššího orgánu, a to pro všechny právnické osoby. Vedle samotných zápisů k nim musí být uchovávány rovněž veškeré přílohy.
Začátek roku 2021 přinesl velkou změnu v oblasti obchodních korporací. Dne 1. 1. 2021 nastala účinnost zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též jako „novela“). Novela je ve vztahu k zákonu o obchodních korporacích naprosto zásadní a přináší velké změny, které je nezbytné reflektovat v rámci běžného chodu jednotlivých společností. Jednou z těchto změn je změna pravidel ve vyplácení podílu na zisku. Jaké změny tedy v této oblasti nastaly?
V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanec velmi často indisponován a neschopen vykonávat dosavadní zaměstnání. To nevyhnutelně vede k nutné změně pracovní pozice, případně ztrátě zaměstnání, což bývá spjato rovněž se snížením výdělku. Pro tyto případy je určena právě tzv. renta, jejímž účelem je dorovnat příjem zaměstnance tak, aby alespoň finančně nedoplácel na svůj zdravotní stav, který byl negativně poznamenán výkonem pracovní činnosti či prodělaným úrazem.
V souvislosti s uzavřením škol za účelem zamezení šíření epidemie COVID-19 u mnohých rodičů vzniká nárok na ošetřovné. O tom, jak si o něj může zaměstnanec zažádat, pojednává tento krátký článek.
Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.
Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedena zákonem č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.
Dne 23. 4. 2020 schválil Parlament (a president podepsal) návrhy zákonů řešící dopad současných opatření do oblasti komerčních i residenčních pronájmů. Zákony vyšly ve Sbírce zákonů dne 27. 4. 2020 jako zákon č. 209/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a 2010/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, ty nabyly okamžitě účinnosti. Právní úprava rozlišuje, zda jde o nájem komerční nemovitostí (podnikatelský prostor) nebo residenční nemovitosti (tj. nemovitosti sloužící k bydlení). Ochrana v obou případech je obdobná, nikoli však stejná.
Vážení klienti,
ekonomické následky pandemie koronaviru budou nepochybně nedozírné. Prakticky ihned po vyhlášení nouzového stavu bylo z mnoha stran mnohdy poněkud zkratkovitě pouze upozorňováno na odpovědnost státu za škodu, vzniklou v důsledku pandemie. Tento článek by tedy měl upozornit na problematické a poněkud opomíjené aspekty tohoto institutu, aby nevznikla falešná představa, že po skončení nouzového stavu stát nahradí škodu ekonomickým subjektům vzniklou.