Blog

Úvodem pokládám za vhodné stručně vymezit povahu Svěřenského fondu. Jedná se o majetek vyčleněné z vlastnictví určitého subjektu (zakladatele). Takto vyčleněný majetek tvoří svěřenský fond na základě pořízení pro případ smrti, popř. na základě smlouvy. Nejedná se o právnickou osobu.

Vyčleněný majetek nikomu nepatří. Kupříkladu v katastru nemovitostí je však jako vlastník uveden svěřenský správce s poznámkou, že se jedná o svěřenského správce.

Základní subjekty svěřenského fondu

Zakladatel musí vydat statut svěřenského fondu, který vymezuje účel, podmínky plnění z fondu, osobu obmyšleného a další skutečnosti, které ukládá zákon.

Svěřenský správce vykonává vlastním jménem na účet fondu vlastnické právo. Svěřenským správcem je v zásadě člověk, právnické osoba jen, pokud tak stanoví zákon.

Obmyšlený je osobou, které bude svěřenský správce majetek v souladu se statutem vyplácet.

Pokud se svěřenský fond zakládá jako veřejně prospěšný, nebude obmyšleným konkrétní osoba, ale např. skupina osob (např. „bezdomovci na Praze 1“).

Proč se zavádí evidence svěřenských fondů

S účinnosti od 1. 1. 2018 vznikne tzv. Evidence svěřenských fondů. Podle důvodové zprávy k této novele stojí za legislativní změnou snaha o větší transparentnost, omezení využitelnosti fondů pro legalizaci z výnosů z trestné činnosti, a také reakce na evropské směrnice upravující financování terorismu.

V dnešní doposud účinné podobě je umožněno zůstat zakladateli a beneficientům v anonymitě. Tj. původ majetku, a to, kam bude svěřovat, je veřejnosti skryt a např. pro orgány činné v trestním řízení jsou tyto informace velmi těžko dohledatelné.

Praktickým problémem je např. nemožnost dohledání data vzniku svěřenského fondu, což opět podkopává právní jistotu v soukromém styku. I tento problém je novelou řešen.

Změny v občanském zákoníku

V případě svěřenského fondu vzniknuvšího na základě smlouvy, vzniká fond nově až zápisem do evidence. Díky tomu bude jednoznačné, kdy majetek opustil sféru zakladatele a případní věřitelé budou lépe informováni.

V druhém případě, tj. v případě vniku fondu pořízením pro případ smrti, vzniká fond již smrtí zůstavitele a do evidence bude tedy zapsán až po svém vzniku.

Další změnou je to, že nově musí být ve statutu svěřenského fondu uveden počet svěřenských správců a způsob, kterým jednají. Právě nesrozumitelnost ve způsobu jednání svěřenských správců při jejich pluralitě byl hlasitě kritizován.

Jmenování obmyšleného je účinné dnem, kdy byl zapsán do evidence (týká se pouze soukromého účelu – u veřejně prospěšných fondů nepřipadá z povahy věci v úvahu). Pokud zapsán nebyl, neměl by být oprávněn čerpat výhody ze svěřenského fondu plynoucí.

Údaj o beneficientovi a zakladateli však nebude v evidenci veřejně přístupný (na rozdíl od data vzniku fondu a osoby svěřenského správce). Do sbírky listin se pak zásadně nebudou ukládat listiny, které obsahují informace, které se povinně nezveřejňují, např. právě o osobě beneficienta.

Změny v zákoně o veřejných rejstřících

Kvůli správné terminologii dochází ke změně názvu zákona, přidává se dovětek „a o evidenci svěřenských fondů“ – není to totiž ani člověk ani právnická osoba.

Evidenci povede krajský soud, v jehož obvodu je obecný soud svěřenského správce, v případě svěřenského fondu zřízeného pro případ smrti je to krajský soud, v jehož obvodu je soud, který vedl řízení o pozůstalosti.

Evidence bude přístupná z online aplikace, kterou bude spravovat ministerstvo spravedlnosti.

Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů (neúplný výběr)

Účel svěřenského fondu, popřípadě také předmět činnosti, podnikání nebo vedlejší hospodářské činnosti, je-li vykonávána, den vzniku a zániku svěřenského fondu, počet svěřenských správců a způsob, jakým jednají vč. identifikačních údajů (sídlo, bydliště,…).

NÍŽE UVEDENÉ SE NEUVÁDÍ VEŘEJNĚ (přístup získají jen privilegované osoby)

Osoba zakladatele (vč. identifikačních údajů), osoba obmyšleného (pokud jde o fond založený za soukromým účelem, vč. identifikačních údajů, popř. způsob určení obmyšleného)

Nahlížení do neveřejné části evidence

Pro umožnění nahlížení do neveřejné části evidence je třeba prokázat právní zájem. Např. údaje o beneficientovi: Důvodová zpráva uvádí např. věřitele svěřenského fondu, který chce namítnout relativní neúčinnost zkracujícího jednání – nadměrné výplaty beneficientovi. K těmto neveřejných informacím bude mít dále přístup Ministerstvo financí, orgány činné v trestní řízení, správce daně, BIS a další veřejnoprávní orgány.

Mgr. Václav Pravda, advokátní koncipient