Náhrada škody podle zákona o krizovém řízení
Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření, a ta jsou často přijímána na základě právních předpisů, o kterých toho laická a leckdy ani odborná veřejnost mnoho neví, neboť k jejich aplikaci dochází zřídka. V souvislosti se současnou situací bychom Vás rádi upozornili na zákon č. 240/2000 S., o krizovém řízení, resp. na jeho ustanovení § 36 odst. 1, podle kterého „je stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.
Citované ustanovení představuje speciální nárok na náhradu škody. Usnesení vlády ČR č. 69/2020 Sb., kterým Vláda na území České republiky vyhlásila nouzový stav, umožnilo vládě přijímat krizová opatření. Ta jsou skutečně v praxi přijímána a jejich dopad na veřejnost i podnikatele je značný. Zda v důsledku přijetí krizových opatření vznikla či nevznikla škoda, popřípadě v jaké výši a zda jde o škodu, kterou je stát povinen podle shora citovaného ustanovení nahradit, bude vždy otázkou individuálního posouzení daných skutkových okolností. Na posouzení těchto otázek bude čas 6 měsíců od okamžiku, kdy potencionální škoda vznikla (byly vynaloženy konkrétní vícenáklady, ušel konkrétní zisk apod.). Protože však každý poškozený subjekt bude v případě, kdy se rozhodne náhradu jemu vzniklé škody po státu požadovat, povinen prokázat, že (i) mu vznikla škoda, (ii) v jaké výši a že (iii) vzniklá škoda je v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními, je již dnes potřeba dbát na to, aby si každý potencionální poškozený pro případný nárok na náhradu škody, eventuálně spor z něho vzniklý, zajistil všechny relevantní důkazy. A ty je možné někdy zajistit pouze v reálném čase.
Každý, kdo subjektivně vnímá, že je současnými krizovými opatřeními poškozen, by si tak v této době měl zajistit důkazy, kterými později bude moci škodu i ostatní relevantní skutečnosti prokázat. Jedná se zejména o dokladování všech aktivit, vynaložených nákladů, zaznamenaných rozdílů v příjmech a dokladování příčin těchto rozdílů, komunikace s obchodními partnery či orgány státní správy, apod. Důrazně lze doporučit veškeré aktivity včetně komunikace zaznamenávat v listinné nebo elektronické podobě, tj. nespoléhat se na ústní či telefonická sdělení a tam, kde to není možné na základě dohody (protože např. obchodní partner své vyjádření odmítl zaslat písemně) si důkazy zajistit alespoň jednostranně (např. zaznamenání obsahu jednání a jeho zaslání druhé straně e-mailem).
Lze uzavřít, že čím lépe bude škoda a příčinná souvislost jejího vzniku ve spojení s přijatými krizovými opatřeními dokladována, tím vyšší je pravděpodobnost jejího budoucího vymožení.
Mgr. Jakub Urbánek, advokát
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.
