Novinky

Nedávné rozhodnutí Nejvyššího správní soudu potvrdilo, že i zdánlivě nevinné formulace v inzerátech mohou být považovány za diskriminaci. V soudem posuzovaném případě se jednalo o inzerát České lékařské komory, která svým inzerátem poptávala pracovní pozici „administrativní pracovnice - asistentka“. Tento inzerát byl napaden Inspektorátem práce a pro jeho diskriminační charakter jej posoudil jako přestupek.

Novela občanského soudního řádu, která nabyla dne 1. července 2024 účinnosti, přináší zásadní procesní zjednodušení při uplatnění peněžitých nároků pomocí platebního rozkazu, neboť došlo zejména k rozvolnění možností doručování těchto žalob a k odstranění maximální možné výše nárokovatelné částky pomocí elektronického platebního rozkazu.

Novela zákona č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev provedená zákonem č. 162/2024 Sb., nabyla účinnosti dne 19. července 2024. Tato zásadní novela do českého právní řádu transponuje evropskou směrnici a dotýká se prakticky všech částí zákona o přeměnách. Cílem novely je zejména snížit administrativní zátěž osob zúčastněných na přeměně a usnadnit mnohdy náročné procesy v rámci přeměn obchodních korporací. Z praktického hlediska zavádí zejména jednodušší pravidla pro přeshraniční přemístění sídla mimo EU, stanovuje zcela nový způsob přeměny rozdělení vyčleněním a dále usnadňuje povinnosti spojené s informováním o přeměně a odstraňuje nutnost nechat jmenovat soudem znalce pro ocenění jmění.

Novela zákona o kybernetické bezpečnosti byla dne 17. července 2024 schválena vládou. Tato do českého právní řádu transponuje směrnici NIS2. Nyní novelu projedná parlament, přičemž připravované změny regulace kybernetické bezpečnosti budou účinné nejdříve začátkem roku 2025.

V souvislosti s naším dřívějším příspěvkem Vás znovu informujeme o dění v ostravské společnosti Liberty Ostrava a.s.

Ta byla prvním podnikem, který předložil sanační projekt a procházel procesem preventivní restrukturalizace dle nového zákona o preventivní restrukturalizaci. Nedávno však Krajský soud v Ostravě rozhodnul o úpadku společnosti Liberty Ostrava a.s., která na sebe podala insolvenční návrh.

S účinností od 1.7.2024 platí pro zaměstnavatele nové povinnosti vyplývající z tzv. konsolidačního balíčku.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají zaměstnance na DPP jsou nejpozději do 31.7.2024 povinni přihlásit se do registru zaměstnavatelů u ČSSZ. Od 1.7.2024 je nutné nově hlásit všechny zaměstnance pracující na DPP, a to bez ohledu, zda jsou účastni důchodového pojištění. Od 1.8.2024 je navíc u všech těchto  zaměstnanců nutné hlásit výše jejich příjmů. Hlášení se provádí vždy zpětně k 20. dni měsíce za předchozí měsíc. Přehled jednotlivých povinností je rozepsán níže.

Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo dlouho očekávaný návrh novely zákoníku práce. Cílem je přinést do pracovněprávních vztahů větší flexibilitu a uvolnit tak pravidla v oblasti zkušební doby, ukončování pracovních poměrů nebo doručování. Ministerstvo předpokládá účinnost novely od 1. ledna 2025.

Považujeme za důležité upozornit Vás na první případ využití zákona o preventivní restrukturalizaci v praxi. Ostravská společnost Liberty Ostrava a.s. („Liberty Ostrava“) je prvním podnikem, který předložil sanační projekt a který v současné době prochází procesem preventivní restrukturalizace dle nového zákona. Účelem zákona je předejití úpadku a zachování nebo obnova provozuschopnosti obchodního závodu. Včasná a efektivní preventivní restrukturalizace zvyšuje šanci odvrátit úpadek podniku a zachovat jeho další provoz. Pojďme si přiblížit tuto novinku v aplikační praxi.

Česká společnost Avast Software dostala od Úřadu pro ochranu osobních údajů (dále jen "ÚOOÚ") pokutu 351 milionů korun za neoprávněné zpracování údajů o uživatelích jejího antivirového programu. Podle ÚOOÚ firma po část roku 2019 předávala společnosti Jumpshot některé údaje o přibližně sto milionech uživatelů, které nebyly anonymizované. Pokuta, která je nejvyšší od vzniku úřadu v roce 2000, je pravomocná.

Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) na svém webu zveřejňuje seznam nemovitostí s nedostatečně identifikovaným vlastníkem. Je možné se podívat do seznamu těchto „zapomenutých nemovitostí“ a zjistit, jestli náhodou nepatří Vám nebo někomu z Vašeho okolí. Doporučujeme tento seznam prověřit, jelikož po uplynutí 31. 12. 2023 přejdou tyto pozemky automaticky na stát.

 

Nedostatečně identifikovaného vlastníka má v současnosti stále zhruba 150 tisíc nemovitostí, zejména v oblastech poblíž hranice se Slovenskem, ale i v Praze. O nedostatečnou identifikaci majitele se jedná v případě, kdy nemovitost nemá v katastru nemovitostí zapsaného žádného vlastníka (tj. není zapsána na žádný list vlastnictví), nebo vlastníka v katastru sice zapsaného má, ale zápis neumožňuje jeho dostatečnou identifikaci.

Zastřeným agenturním zaměstnáváním resp. zastřeným zprostředkováním zaměstnání ve smyslu § 5 zákona o zaměstnanosti („ZoZ“) se rozumí činnost právnické osoby nebo fyzické osoby, spočívající v pronájmu pracovní síly jiné právnické osobě nebo fyzické osobě, aniž by byly dodrženy podmínky pro zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ. Těmito podmínkami je zejména držení platného povolení k agenturnímu zaměstnávání vydané Generálním ředitelstvím inspekce práce. Předpokladem pro získání tohoto povolení je mj. zajištění vhodného odpovědného zástupce (na kterého zákon klade poměrně přísné nároky), složení kauce ve výši 500.000,- Kč a zajištění pojištění v zákonem stanovené výši. K dnešnímu dni je v evidenci agentur práce, které jsou oprávněny k zaměstnávání fyzických osob za účelem výkonu jejich práce pro uživatele (jiné právnické nebo fyzické osoby), evidováno zhruba 1100 subjektů.

Vládní balíček opatření proti aktuálně prudce rostoucím cenám pohonných hmot prošel poměrně hladce zákonodárným procesem. Před prázdninami tak došlo k vyhlášení zákonů novelizující zejména zákon o dani z příjmu, silniční dani a dani spotřební. Součástí těchto opatření je zejména zrušení silniční daně u osobních automobilů, autobusů a nákladních aut do 12 tun a zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv.

NFT neboli non-fungible token je jedinečná (svého druhu jediná existující) jednotka určitého souboru dat s unikátním identifikačním kódem, která je spojená s konkrétním digitálním dílem, hudbou, videem nebo jinou informací (podkladovým dílem) a se kterou může být obchodováno na finančních trzích. Zjednodušeně řečeno NFT jsou v podstatě stejné jako jakékoliv fyzické sběratelské předměty, jediný rozdíl spočívá v tom, že mají digitální podobu. NFT obraz si tak nepověsíte doma na zeď, ale uchováváte jej v příslušné digitální složce.

Ručení může být v praxi pro věřitele problematické, ve většině případů je nutno nejprve vyzvat dlužníka k plnění a ručitel má dále k dispozici veškeré námitky dlužníka. Jistým řešením těchto problémů může být finanční záruka. Jak se tedy finanční záruka liší od ručení? Je opravdu pro věřitele výhodnější?

Smluvní pokuta bývá sjednávána pro případ porušení smluvené povinnosti. Jedná se o paušalizovanou náhradu škody, věřitel tedy může požadovat smluvní pokutu, aniž by mu vznikla porušením povinnosti jakákoliv škoda. Při sjednávání smluvní pokuty a její výše však může dojít k situacím, kdy je celé ustanovení o smluvní pokutě neplatné.

Tento článek se bude zabývat situací, kdy dodavatel garantuje cenu zemědělských nebo potravinářských produktů svému odběrateli, který má významnou tržní sílu. Tento smluvní vztah je regulovaný zejména zákonem č. 395/2009 Sb., zákon o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití (dále jen „zákon o významné tržní síle“), a má určité limity, které nelze překročit.

Dne 21. 3. 2022 byly přijaty zákony č. 65/2022 Sb. a č. 66/2022 Sb., které pro občany Ukrajiny prchající před válkou přinesly velké množství úlev, které umožňují jejich pobyt a zaměstnání na území České republiky. Zákony byly přijaty v důsledku rozhodnutí Rady Evropské unie, která aktivovala režim tzv. dočasné ochrany, který se automaticky vztahuje na všechny státní občany Ukrajiny, jejich rodinné příslušníky a cizince, kteří měli na území Ukrajiny povolení k trvalému pobytu. Vydaná speciální víza dočasné ochrany jsou vyznačována formou vízových štítků do cestovních dokladů, případně do hraničních průvodek. Ukrajinští státní příslušníci žádají o víza dočasné ochrany na příslušných Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině. Víza mají platnost jednoho roku, nicméně v závislosti na vývoji situace může dojít k jejich prodloužení.

Ustanovení § 86 občanského zákoníku stanoví: „Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.“

V rámci naší advokátní praxe se nezřídka setkáváme s případy, kdy klienti chtějí předčasně ukončit smlouvu na dobu určitou. Jaké jsou zákonné možnosti ukončení smlouvy a na co je třeba si dát pozor při uzavírání tohoto druhu smluv?

Obecně platí, že smlouvu lze ukončit, ujednají-li si tak strany (a zákon to implicitně dovoluje), nebo stanoví-li tak zákon. Občanský zákoník ve své obecné části upravuje několik možností, jak lze smlouvu na dobu určitou předčasně ukončit. Další možnosti jsou poté obsaženy v rámci jednotlivých speciálních ustanovení, která se věnují konkrétním druhům smluv.

Snahou zákonodárce je nepochybně omezit počet bezvýsledných exekucí. Jejich počet zejména v posledních letech strmě narůstá a tento trend lze očekávat i nadále, zejména v důsledku pandemie a nastupující hospodářské recese. Pomineme-li tzv. milostivé léto, jedná se o další krok ke zvýhodňování dlužníků na úkor věřitelů. Otázkou je, jaké důsledky přinese tato úprava v praxi.

V praxi se lze často sekat se situací, kdy v akciové společnosti existují rozpory mezi společníky, které působí problémy při rozhodování valné hromady. Akcionář může dále přestat mít zájem se aktivně podílet na podnikání společnosti, a to i pokud jsou vztahy mezi akcionáři dobré. V obou těchto případech přichází v úvahu prodej akcií společnosti. Pokud však není akciová společnost veřejně obchodovatelná na burze, nemusí být prodej akcií jednoduchý. Je možné, že třetí osoba nebo ostatní akcionáři nebudou mít zájem koupit akcie za rozumnou cenu. Jak mohou nastalou situaci akcionáři společnosti vyřešit?

Žaloba na doplnění pasiv je zásadní změnou a výrazným rizikem pro všechny současné a rovněž také bývalé členy statutárního orgánu obchodní korporace. Doposud mohl být člen statutárního orgánu žalován na vydání prospěchu získaného na základě smlouvy o výkonu funkce, či případného jiného prospěchu, který od obchodní korporace obdržel, a to zpětně až za dvouleté období. Nově je možné uložit tomuto členovi povinnost poskytnout plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace. Odpovědným osobám tak může být soudem uložena povinnost doplatit věřitelům obchodní korporace tento rozdíl ze svého majetku.

Nový stavební zákon, jehož pomyslným cílem je jedno razítko, jedno povolení a jeden úřad se rodil více než dva roky. Zákon má ambiciózní cíl, a to zjednodušit a zrychlit povolování staveb a zkrátit tak nelichotivou délku stavebního řízení v tuzemsku. Nový stavební zákon vstoupil v platnost 19. července 2021, nicméně účinnosti nabývá postupně. Pojďme si pro přehlednost shrnout účinnost jednotlivých oblastí nového stavebního zákona, z nichž některé začnou platit již v příštím roce a některé platí už nyní.

Vyznat se v pravidlech reklamací není vůbec jednoduché. Pro podnikatele platí jiná pravidla než pro spotřebitele, je třeba dbát na lhůty, zákonné nároky, ale i zákonné povinnosti. Níže rozebereme základní pravidla pro spotřebitelské reklamace. Jak by tedy měl kupující správně reklamovat vadný výrobek? Jak by měl prodejce vyřídit reklamaci správně? Hrozí prodejci postihy za nesprávné vyřízení reklamace?

Oblast evidence skutečných majitelů se vyvíjí již řadu let. Jejím cílem je zejména zvýšení transparentnosti v podnikatelském prostředí. Evidování skutečných majitelů bylo v českém právním prostředí zavedeno již v minulosti rejstříkovým zákonem. Jelikož však chyběly sankce, nevedla tato bezzubá úprava k požadovanému cíli. Nový zákon o evidenci skutečných majitelů zavádí značné sankce za nedodržení evidenční povinnosti a rozšiřuje také odpovědnost evidovaných osob. Mění se také definice skutečného majitele. Pojďme se společně podívat na to, jaké změny v této oblasti nastaly a přiblížit si nové povinnosti a možná rizika.

Bankovní identita je elektronická forma identifikace konkrétní osoby. Prakticky tedy jde o náhradu dokladu totožnosti. Vychází z principu použití soukromých identifikačních nástrojů, kterými disponují banky, konkrétně v podobě bankovních autentizačních prostředků pro přístup do internetového bankovnictví. Podobný postoj k ověřování identity byl zvolen zákonodárcem pro účely elektronické identifikace pro přístup k on-line službám státu a některým službám komerčního sektoru. Na konci loňského roku došlo ke spuštění ověřovacího provozu u prvních dvou tuzemských bank – České spořitelny a ČSOB. V polovině letošního ledna byl zahájen ostrý provoz a banky již mohou naplno provádět elektronickou identifikaci, resp. poskytovat bankovní identitu všem zájemcům.

Letos v březnu to byl rok, kdy nabyl účinnosti zákon č. 39/2020 Sb., o realitním zprostředkování a o změně souvisejících zákonů (zákon o realitním zprostředkování), (dále také „ZoRZ“). Cílem této dlouho očekávané úpravy byla regulace odvětví realitního zprostředkování, které do té doby specifickou regulaci postrádalo. Jak vyplývá ze samotné důvodové zprávy, tato situace byla nevyhovující hned z několika důvodů. Těmi zásadními byla absence jakýchkoliv specifických profesních požadavků na osoby vykonávající činnost realitních zprostředkovatelů a s tím související častá neodbornost zprostředkovatelů, nedostatečná ochrana klientů a také absence povinnosti pojištění odpovědnosti z činnosti realitního zprostředkovatele. Záměrem zákonodárce proto bylo tyto a další nedostatky napravit a současně zajistit definici příslušných pojmů, které byly do té doby často v praxi užívány bez konkrétního zákonného podkladu.

Je obecně známo, že drtivá většina staveb vyžaduje stavební povolení. Již méně známá je skutečnost, že v mnohých případech může stavební povolení nahradit certifikát autorizovaných inspektorů. To může mnohým stavebníkům ulehčit zejména s ohledem na mnohdy dlouhé vyřizování stavebních povolení ze strany stavebních úřadů. Kdy je možné nahradit stavební povolení certifikáty? Kdo je autorizovaný inspektor? Lze se proti vydaným certifikátům nějak bránit?

Chráněný účet pro osoby zatížené exekucí je sice v českém právu novinkou, tendencí k jeho zavedení však bylo v minulosti mnoho. Příslušnou novelu občanského soudního řádu schválili poslanci až nyní a platit začne od 1. dubna tohoto roku. Legislativní proces urychlila situace související s koronavirovou pandemií a s ní spojená hospodářská recese. Snahou zákonodárce tak bylo co nejrychleji nabídnout efektivní pomoc dlužníkům ohroženým útlumem ekonomiky. V jaké podobě nakonec prošel předpis Parlamentem a jaké změny obnáší Vám pomůže přiblížit tento článek.

S účinností zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech a další související zákony (dále též jako „novela“), vyvstala pro většinu právnických osob nově povinnost uchovávat některé důležité dokumenty.

Jaké dokumenty musí právnické osoby uchovávat?

Od 1. 1. 2021 bylo do zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, včleněno nové ustanovení § 158a, kterým byla výslovně stanovena povinnost uchovávat zápisy z jednání nejvyššího orgánu, a to pro všechny právnické osoby. Vedle samotných zápisů k nim musí být uchovávány rovněž veškeré přílohy.

Začátek roku 2021 přinesl velkou změnu v oblasti obchodních korporací. Dne 1. 1. 2021 nastala účinnost zákona č. 33/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále též jako „novela“). Novela je ve vztahu k zákonu o obchodních korporacích naprosto zásadní a přináší velké změny, které je nezbytné reflektovat v rámci běžného chodu jednotlivých společností. Jednou z těchto změn je změna pravidel ve vyplácení podílu na zisku. Jaké změny tedy v této oblasti nastaly?

V případě pracovního úrazu či nemoci z povolání je zaměstnanec velmi často indisponován a neschopen vykonávat dosavadní zaměstnání. To nevyhnutelně vede k nutné změně pracovní pozice, případně ztrátě zaměstnání, což bývá spjato rovněž se snížením výdělku. Pro tyto případy je určena právě tzv. renta, jejímž účelem je dorovnat příjem zaměstnance tak, aby alespoň finančně nedoplácel na svůj zdravotní stav, který byl negativně poznamenán výkonem pracovní činnosti či prodělaným úrazem.

V souvislosti s uzavřením škol za účelem zamezení šíření epidemie COVID-19 u mnohých rodičů vzniká nárok na ošetřovné. O tom, jak si o něj může zaměstnanec zažádat, pojednává tento krátký článek.

Koronavirová epidemie a s ní související opatření, která by měla sloužit ke zpomalení šíření nákazy, s sebou vedle zdravotních dopadů nese pro velkou část společnosti také dopady ekonomické. V návaznosti na aktuální stav jsou proto v posledních dnech projednávána a schvalována mnohá opatření, která by měla alespoň částečně zmírnit ekonomické dopady na společnost.

Dne 30. 7. 2020 nabyla účinnosti novela zákoníku práce (s výjimkou některých ustanovení, které nabývají účinnosti dne 1. 1. 2021) provedena zákonem č. 285/2020 Sb. Mezi největší změny novely patří zavedení institutu sdíleného pracovního místa, změna výpočtu práva na dovolenou, pravidel pro vyslané zaměstnance ze zahraničí, doručování písemností a pro odškodnění pracovních úrazů a nemoci z povolání.

Dne 23. 4. 2020 schválil Parlament (a president podepsal) návrhy zákonů řešící dopad současných opatření do oblasti komerčních i residenčních pronájmů. Zákony vyšly ve Sbírce zákonů dne 27. 4. 2020 jako zákon č. 209/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících k uspokojování bytové potřeby, na příjemce úvěru poskytnutého Státním fondem rozvoje bydlení a v souvislosti s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, a 2010/2020 Sb., zákon o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na nájemce prostor sloužících podnikání, ty nabyly okamžitě účinnosti. Právní úprava rozlišuje, zda jde o nájem komerční nemovitostí (podnikatelský prostor) nebo residenční nemovitosti (tj. nemovitosti sloužící k bydlení). Ochrana v obou případech je obdobná, nikoli však stejná.

Vážení klienti,
ekonomické následky pandemie koronaviru budou nepochybně nedozírné. Prakticky ihned po vyhlášení nouzového stavu bylo z mnoha stran mnohdy poněkud zkratkovitě pouze upozorňováno na odpovědnost státu za škodu, vzniklou v důsledku pandemie. Tento článek by tedy měl upozornit na problematické a poněkud opomíjené aspekty tohoto institutu, aby nevznikla falešná představa, že po skončení nouzového stavu stát nahradí škodu ekonomickým subjektům vzniklou.

Mimořádná doba vyžaduje mimořádná opatření, a ta jsou často přijímána na základě právních předpisů, o kterých toho laická a leckdy ani odborná veřejnost mnoho neví, neboť k jejich aplikaci dochází zřídka. V souvislosti se současnou situací bychom Vás rádi upozornili na zákon č. 240/2000 S., o krizovém řízení, resp. na jeho ustanovení § 36 odst. 1, podle kterého „je stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.“ Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká.

Poslední měsíce je po celém světě, Českou republiku nevyjímaje, hlavním tématem šíření virového onemocnění SARS-CoV-2 („Koronavirus“). Epidemie nepůsobí jen komplikace zdravotní, ale má významné dopady do našeho podnikání. Továrnám v postižených oblastech chybí pracovní síly, jsou vyhlašována restriktivní opatření k zabránění šíření epidemie, dochází ke zpomalování trhu, atd. Mnoho z podnikatelů tak objektivně nedokáže plnit své závazky, ke kterým se zavázali.

V praxi se stává, že právo ze zajištění má lepší (dřívější) pořadí než pohledávka oprávněného, která je předmětem výkonu rozhodnutí, a proto na ně nemá nařízení výkonu rozhodnutí žádný vliv. Předmětem tohoto článku je souběh exekuce k pohledávce s dřívějším zástavním právem k této pohledávce, a procesní důsledky takového souběhu. Jakkoliv platí uvedené závěry v zásadě obecně, pojďme je vztáhnout na pohledávky, které jsou vymáhány v rámci daňové exekuce Finančním úřadem.

Jelikož z principů fungování pracovněprávního vztahu vyplývá, že zaměstnancům pravděpodobně budou ze strany zaměstnavatele svěřovány určité informace, které si zaměstnavatel přeje chránit, přímo zákoník práce upravuje určité instituty sloužící k ochraně oprávněných zájmů zaměstnavatele.

Nový občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, ve svém ustanovení § 1987 odst. 2 stanovil obecné pravidlo, že pohledávka nejistá nebo neurčitá není způsobilá k započtení. Obecnost formulace vyvolávala od počátku nejasnosti, jaké že pohledávky budou považovány za pohledávky nejisté či neurčité, tedy jaké pohledávky nebude možné uhradit jednostranným zápočtem. Po více než pěti letech účinnosti nového občanského zákoníku se k dané problematice vytvořila judikatura, která poskytuje k citovanému ustanovení již konkrétnější vodítka.

Hlavním cílem novely insolvenčního zákona, která začala platit v červnu, je rozšířit možnost oddlužení pro větší skupinu dlužníků. Novela tak reaguje na dlouhodobý problém „dluhové pasti“, který se zatím bohužel v České republice nedaří nějakým uspokojivým způsobem řešit (v exekuci se nachází cca 850 tisíc lidí). Pokud se člověk do dluhové pasti dostane (jedná se o stav, při kterém postupné zadlužování vede k neschopnosti splácet svoje dluhy), je oddlužení prakticky jediným způsobem, jakým se lze dluhů definitivně zbavit a začít znovu s čistým štítem.

Základ mnohého podnikání či obchodu tvoří především know-how a informace, které dávají podniku výhodu před konkurencí. Základním zájmem pak je takové informace ochránit a zabránit jejich zveřejnění či použití dalšími subjekty. Jaké k tomu dává možnosti české právo?

Zvýšení limitů u výdajových paušálů (ustanovení § 7 ZoDP)

Novelou zákona o daních z příjmů zvýšila na dvojnásobek maximální limit výdajů, které mohou OSVČ uplatnit u výdajových paušálů. Nově lze proto uplatňovat výdaje do těchto limitů:

Skutečnost, že adaptační zákon k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (dále jen „Nařízení“) nebude v České republice přijat včas, byla s blížící se účinností Nařízení stále více zřejmá.

Podnikatelé i občané se při své činnosti často střetávají s výkonem státní moci, jež pro ně může mít zcela zásadní následky. Nejde jen o to, že subjektu může být např. vyměřena sankce či omezena činnost. Jsou i další negativní následky úředního postupu, které nakonec snižují ekonomické výsledky a komplikují rozvoj podnikání. Může dojít k poškození pověsti, ztrátě času, nebo zatížení administrativou. Zejména v případech, kdy došlo k zjevnému porušení právních předpisů ze strany státu, je nasnadě domáhat se náhrady škody. Tento článek by měl poukázat na specifické aspekty, jež tuto problematiku postihují a odlišují ji od běžných škodních sporů v civilním či obchodním právu.

Tématem tohoto článku je řešení situace, kdy se k výběrovému řízení dostaví kandidát, který sice zaměstnavatele zaujme, aktuálně jej nicméně nemůže přijmout. V budoucnu by uvedeného uchazeče však zaměstnavatel rád oslovil s potenciální nabídkou práce.

Příchod GDPR znamenal v oblasti ochrany osobních údajů určitý předěl. Byť se nejednalo, jak bylo často mylně prezentováno, o žádnou revoluci v oblasti ochrany osobních údajů (základní práva, povinnosti a principy zůstaly i s GDPR takřka totožné), tak GDPR nastartovalo poměrně intenzivní diskuzi a zájem o tuto problematiku a přitáhlo pozornost i těch, kteří měli o ochraně osobních údajů buď jen matné povědomí, anebo se jí nevěnovali s odůvodněním, že se nejedná o nijak zásadní téma.

Tento článek má za účel rozebrat jednotlivé situace ze smluvních vztahů o dílo, kdy největší rozpory vznikají v okamžiku předání a převzetí díla. Na tento okamžik bývá navázána i fakturace a platba ceny díla a tedy jde o klíčový faktor pro splnění smlouvy.

V minulosti Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně dopěl k závěru, že pracovní smlouva uzavřená mezi členem statutárního orgánu společnosti a společností, na jejímž základě má člen statutárního orgánu vykonávat činnosti spadající do působnosti statutárního orgánu, je neplatná pro rozpor se zákonem. Své rozhodnutí zdůvodňoval tím, že se nejedná o závislou činnost a vznik, zánik ani obsah vztahu mezi členem statutárního orgánu a společností se neřídí zákoníkem práce ale obchodním zákoníkem. Pracovat pro společnost na základě pracovní smlouvy může statutární orgán pouze v případě činností, které nespadají do působnosti statutárního orgánu.

Podle § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o.z.") "Držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.“ Na uvedené ustanovení občanského zákoníku navazuje § 1007 o.z., podle kterého "byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav...Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání."

Identifikace možných problémových situací

Nejprve je potřeba si položit otázku, komu věc svěřuji a jaký k němu mám právní vztah. Věc lze svěřit zejména členovi orgánu (vztah je obvykle založen smlouvou o výkonu funkce), zaměstnanci (pracovní smlouva), externímu spolupracovníku – podnikateli (např. forma „smlouvy o spolupráci“) či třetí osobě – např. zákazníkovi (vztah často nebývá právně ošetřen).

Díky GDPR má EU od května letošního roku zřejmě nejmodernější a nejkomplexnější úpravu oblasti ochrany osobních údajů na celém světě. Mimo oblast ochrany osobních údajů, potažmo soukromí patří mezi dlouhodobé cíle EU realizace tzv. jednotného digitálního trhu. Myšlenkou v pozadí tohoto pojmu je, aby se digitální data mezi jednotlivými členskými státy pohybovala co nejsnáze a v cestě jim stálo co možná nejnižší množství překážek. Současně je však zapotřebí zachovat bezpečnost těchto dat a dát osobám, kterých se tato data týkají, přehled a přiměřenou kontrolu nad jejich pohybem (zejména pokud jsou daty osobní údaje).

Výmaz společnosti, resp. jakékoliv právnické osoby z veřejného rejstříku je krajním prostředkem, ke kterému by se mělo přistupovat pouze u nefungujících subjektů, popř. ve výjimečných případech jako důsledek trestního řízení proti dané právnické osobě. Tento článek stručně popisuje postup soudu směřující k výmazu společnosti, který může být zahájen z důvodu nesouladu skutečného a zapsaného sídla společnosti.

Dne 1. ledna 2014 vstoupil v účinnost zákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o veřejných rejstřících“). Uvedený předpis jasně vymezil okruh dokumentů, které musí každá obchodní společnost povinně zakládat do sbírky listin.

Předmětem následujícího příspěvku je seznámení s nově založenou povinností právnických osob zapsat do veřejného rejstříku svého skutečného majitele, kdy v rámci příspěvku by měly být přiblíženy především její obsah, termíny splnění, sankce apod. Současně bude příspěvek zaměřen na obchodní korporace jako nejvýznamnější právnické osoby.

Předmětem následujícího příspěvku je náhrada škody způsobená dopravní nehodou, kdy v rámci příspěvku by měly být stručně přiblíženy především její zásady vyplývající z právní úpravy a soudní praxe a rovněž způsoby řešení pojišťovnou.

Jedním z typických případů, kdy zaměstnavatel, pojišťovna, nebo i jakýkoliv škůdce při obecné odpovědnosti za náhradu újmy na zdraví, odmítá svou odpovědnost, je existence předchozí poruchy zdraví poškozeného – tzv. predispozice.

Prozatím poněkud opomíjenou oblastí v rámci uplatňování imateriální (nemajetkové) škody, ke které dojde porušením právní povinnosti (např. povinnosti postupovat lege artis u lékařů či v rámci dopravních nehod), je uplatnění práva na relutární náhradu pro pozůstalé (na kterou mají pozůstalí nárok ze zákona).

V naší advokátní praxi se často setkáváme se všemi druhy nároků na náhradu škody na zdraví. Z těchto nároků jsou často nejvíce problematické bolestné a ztížení společenského uplatnění. Cílem tohoto článku je stručně nastínit vývoj této problematiky v posledních letech a představit našim klientům možnosti, které jim tento vývoj skýtá.

1. Daň z příjmu
   

1.1. Přehled základních pojmů:

Daňový rezident ČR (zjednodušeně pro právnické osoby):

Ten poplatník, který má na území ČR své sídlo, popř. místo svého vedení a musí tak v ČR danit veškeré celosvětové příjmy.

Článek 49 Smlouvy o fungování Evropské unie zakládá všem podnikatelům v EU právo trvale se usadit v jiném členském státě EU za účelem výkonu ekonomické aktivity, a to za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu. Tzv. právo usazování spočívá v možnosti každého občana EU usadit se a vykonávat nezávislou hospodářskou činnost v jakémkoliv jiném členském státě EU, než se kterým je svázán národností nebo získáním profesní kvalifikace.

V rámci Evropské unie je jedním ze základních pilířů volný pohyb služeb, který je promítnut mimo jiné do článku 56 Smlouvy o fungování Evropské unie, jenž zakazuje omezení volného pohybu služeb uvnitř Evropské unie pro státní příslušníky členských států, kteří jsou usazeni v jiném členském státě, než se nachází příjemce služeb.

Nový občanský zákoník přináší oproti původní úpravě náhrady škody důraznější rozlišení odpovědnosti za škodu způsobenou porušením zákona a porušením smlouvy. Zde je shrnutí některých důležitých aspektů právní úpravy.

Nový občanský zákoník změnil režim záruky poskytované na opravu vadného zboží; odlišné jsou pak podmínky uplatnění záruky v podnikatelském styku a ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem.

Nový občanský zákoník přišel s přelomovou právní úpravou odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění, kdy zrušil tabulkové bodové hodnocení a zakotvil zásadu, že vytrpěná bolest se má posuzovat individuálně případ od případu. Nová úprava byla vítána s velkým očekáváním, jak se praxe k nové výzvě postaví. Nyní to již vypadá, že duch zákona bude opět ustupovat uživatelsky příjemnějším tabulkovým metodám.

Dne 8. 10. 2015 padlo jedno zajímavé rozhodnutí Ústavního soudu. Pozoruhodný je samotný předmět sporu, kdy si na diskriminaci na pracovišti z důvodu pohlaví stěžuje muž. To samo o sobě není úplně obvyklé. Z právního hlediska je samozřejmě důležitější důvod, proč soud svým nálezem (III.ÚS 880/15) dal stěžovateli za pravdu a zrušil rozhodnutí předchozích instancí a to způsob, jakým se přesouvá důkazní břemeno v diskriminačních sporech. O co šlo?

Sport je lidská činnost, při níž občas dochází k poškození zdraví. Právo s takovou možností logicky počítá a ne vždy sportovec, který svého souputníka zraní, bude za takto způsobenou škodu odpovídat. Meze právní odpovědnosti ve sportu letos trochu objasnil Nejvyšší soud.

V médiích se v nedávné době objevily články, které zpochybňují ústavnost bodového hodnocení za protiprávní jednání v dopravě. V následujícím článku tuto problematiku podrobněji rozebíráme.

Snad každá lidská činnost v tomto světě je regulována právem. Platí to i o sjezdovém lyžování. V následujícím článku se dozvíte, na co si dát na sjezdovce pozor.

Ani po rekodifikaci soukromého práva není zcela vyjasněno, ohledně jakých konkrétních činností je možno vykonávat činnost v pracovním poměru k obchodní korporaci souběžně s výkonem funkce v jejím voleném orgánu. Níže uvádíme některé nové závěry Nejvyššího soudu.

V našem newsletteru jsme Vás již informovali, že máte v určitých případech nárok na poskytnutí finanční kompenzace v letecké dopravě. Dnes se zaměříme na problematiku s tímto tématem související. Existují totiž určité situace, za kterých jsou letečtí dopravci zproštěni poskytnout tuto kompenzaci – tyto situace označujeme za tzv. mimořádné okolnosti.

Počátkem tohoto roku Nejvyššího soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 26 Cdo 2905/2014 judikoval, že pokud z odůvodnění oznámení o zvýšení nájemného nevyplývá dostatečně určitě způsob zvýšení, jedná se o neplatný právní úkon. Ke zvýšení nájmu tedy platně nedojde ani v rozsahu, v jakém by zvýšení nájmu bylo oprávněné.

Problematika neoprávněného neboli černého odběru elektřiny se může pro naprostou většinu odběratelů, kteří žijí v přesvědčení, že s hlediska odběru elektrické energie řádně plní veškeré své závazky a neporušují žádné předpisy, zdát nepodstatnou. Stejně jako se to již v minulosti stalo v mnoha případech, opak se může snadno stát realitou.

Jedním z pozitivních dopadů evropské integrace je vytvoření společného trhu členských států a odstranění bariér v přeshraničním obchodu. Dnes je již zcela běžným jevem, že vstupujeme do smluvního vztahu se subjektem z jiného členského státu Unie, ale uvědomujeme si dostatečně možné následky, když smluvní strany pochází nebo sídlí v rozdílných státech?

Dne 1. října 2015 vstoupí v účinnost další novela zákoníku práce, která nově upravuje tři významné otázky týkající se každého zaměstnavatele.

Občanský zákoník stanoví, že vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Toto ustanovení se již od počátků účinnosti občanského zákoníku stalo předmětem diskuzí, a to zejména ve vztahu k plným mocem udělovaným v souvislosti s jednáním zmocněnce za obchodní korporaci. Nejvyšší soud nakonec připustil výklad, který jde proti samotnému textu zákona, avšak činí tak ve snaze naplnit účel, který zákon ve skutečnosti sleduje.

Jednou z hlavních funkcí pracovního práva je zvýšená ochrana zaměstnanců, jakožto slabší strany pracovně právního vztahu. Nejvyšší soud dal v nedávné době zaměstnavatelům další jasný signál k tomu, že pokud chtějí zaměstnance činit odpovědným za způsobenou škodu, jsou povinni zaměstnancům dát dostatečně podrobné pokyny, jak mají v konkrétních situacích postupovat.

Smluvní pokuta podle nového občanského zákoníku nemusí být již sjednána písemně a může být sjednána i jako nepeněžité plnění. Ke vzniku povinnosti zaplatit smluvní pokutu není rozhodné, zda dlužník porušení své povinnosti zavinil či nikoliv. Soud může nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit – o snížení smluvní pokuty musí ale požádat sám dlužník.

Souběh výkonu funkce člena statutárního orgánu s pracovním poměrem u stejné společnosti je vždy problematický.  Nejvyšší soud vydal v nedávné době judikát, v němž opět kazuisticky o něco zpřesnil, kdy je takový souběh možný.

V době letních dovolených se Vám může stát, že místo u moře strávíte několik hodin či dní navíc v letištní hale při čekání na zpožděný let. Následující článek Vám pomůže zorientovat se v nárocích, které Vám z takové nepříjemnosti plynou.

Přestože ze zákona tuto skutečnost přímo nevyčteme, i uplatnění námitky promlčení může být za určitých okolností soudem odmítnuto a dlužník tak ke svému údivu bude muset plnit na promlčený dluh.

V souvislosti s přijetím nové soukromoprávní úpravy a změnou pravidel pro fungování obchodních společností neboli korporací, médii často kolují informace o tom, jak nová právní úprava zjednodušuje přístup k podnikání.

Okamžité zrušení pracovního poměru je forma skončení pracovního poměru, kterou zákon připouští pouze v nejzávažnějších případech porušení pracovních povinností zaměstnance. Zaměstnanec, jehož pracovní poměr byl zaměstnavatelem okamžitě zrušen, má často na závažnost porušení pracovních povinností jiný názor.

Cílem tohoto příspěvku je, byť to z jeho nadpisu na první pohled nemusí zcela jasně vyplývat, poskytnout odpověď na jednoduchou otázku, a to kdo hradí náklady provedení exekuce. 

Zástavní právo je (nejen) v obchodněprávních vztazích jedním z nejčastěji využívaných institutů zajištění závazků. Právní úpravě zástavního práva by tak měli všichni podnikatelé logicky věnovat náležitou pozornost,

V souvislosti se změnami v oblasti náhrady škody na zdraví, které s sebou přinesl nový občanský zákoník (dále jen „NOZ“), bylo patrně nejdiskutovanějším tématem (a to zdaleka nejen mezi odbornou veřejností) zrušení tzn. „bodové vyhlášky“ (vyhláška č. 440/2001 Sb.; dále jen „Vyhláška“).

V tomto čísle našeho newsletteru Vám nabízíme poslední část „minisérie“ věnované změnám v odpovědnosti statutárních orgánů obchodních korporací v souvislosti s novým občanským zákoníkem a zákonem o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Tentokrát se budeme věnovat problematice vyloučení člena statutárního orgánu obchodní korporace z výkonu funkce a dále ručení členů statutárních orgánů při úpadku obchodní korporace.

V minulém newsletteru jsme se v souvislosti se změnami v oblasti odpovědnosti členů statutárních orgánů obchodních korporací, které s sebou přinesla rekodifikace soukromého práva, věnovali povinnosti péče řádného hospodáře a pravidlu podnikatelského úsudku.

Každý člen statutárního orgánu obchodní korporace by měl mít souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která vstoupila v účinnost 1. ledna letošního roku, na paměti, že v oblasti odpovědnosti členů statutárních orgánů došlo k nemalým změnám.

JEDEN DEN PODNIKATELE

Advokát musí mít důvěru klienta

Můj vánoční dárek se připomene v 5:00 svým poměrně jemným tu-tu-tu-tú. Mám ho teprve několik měsíců, a proto ještě nejistě nahmatávám to správné tlačítko a ve spěchu vypínám buzení, abych zbytečně nerušil svojí ženu.

V tomto příspěvku bychom se rádi věnovali jednomu zajímavému problému z oblasti náhrady škody na zdraví, potažmo ochrany osobnosti, se kterým se lze v právní praxi doposud setkat a zároveň upozornili na jeden důležitý judikát, který celou věc do značné míry vyjasňuje, ale právnickou obcí prošel bez výraznějšího povšimnutí.

Na úvod tohoto příspěvku musíme přiznat, že jeho mírně ironický název byl sice zvolen zcela záměrně, nicméně bychom jím rádi, možná trochu překvapivě, poukázali na pozitivní věc.

Dne 27. 11. 2012, přijal Nejvyšší soud ČR rozhodnutí, sp.zn. 29 Cdo 3779/2011, ve kterém vyslovil, že pokud se valné hromady účastnili všichni akcionáři společnosti, není důvod pro vyslovení neplatnosti valné hromady jen pro to, že byla svolána v rozporu se zákonem. V projednávaném případě valnou hromadou akciové společnosti svolal bývalý člen představenstva, tedy osoba, která k tomu není podle obchodního zákoníku oprávněna. Uvedený závěr však lze dle našeho názoru aplikovat i na jiné případy porušení povinností při svolání valné hromady.

 

1. Nemožnost užití směnky při zajištění spotřebitelského úvěru

Dne 7.12.2012 schválila Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky (dále jen „PSP ČR“) ve třetím čtení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „novela ZSÚ“).

Jak se (ne)stát plátcem DPH, zn. „snadno a rychle“

V souvislosti s tím, že začátek letošního roku s sebou, kromě jiného, přinesl i opětovné změny ve výši sazby DPH, kdy byla s účinností od 1. ledna snížená sazba DPH zvýšena z 10 % na 14 %, bylo možno opět pozorovat velmi zajímavý jev, a sice že vnímání veškerých změn zákona o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon“) se v naprosté většině (čest to výjimkám) omezuje pouze na polemiky a kritiku právě v kontextu obměn výše daňových sazeb.

1. Novela obchodního zákoníku – schránkové firmy

Jsem podnikatel a z důvodu vysokých provozních nákladů jsem se rozhodl zrušit kanceláře, zaměstnanci pracují z domova. Firmu mám oficiálně hlášenou v sídle společnosti, ale tam se fyzicky nezdržuji.

Ke dvěma zásadním změnám obchodního zákoníku

Na prahu rekodifikace ocitající se české obchodní (lépe řečeno celé soukromé) právo zaznamenalo počínaje 1. lednem letošního roku několik změn, které v sobě přinesl na sklonku loňského roku přijatý zákon č. 351/2011 Sb. (dále jen „novela“), kterým se novelizoval obchodní zákoník.

1. Mateřská dovolená a podpis nové smlouvy

V dnešní době je moje manželka na rodičovské dovolené a ještě dva roky bude. Její zaměstnavatel jí koncem loňského roku oznámil, že ruší firmu. Jelikož zakládá novou, doručí jí výpověď. Místo výpovědi jí však byla doručena dohoda o rozvázání pracovního poměru, kterou manželka nepodepsala.

1. Ukončení mandátní smlouvy

S jednou společností jsem podepsal mandátní smlouvu, abych pro ně sjednával zakázky a sepisoval smlouvy. Tvrdili, že se jedná v podstatě o brigádu, a že pokud budu chtít, zařídím si živnostenský list.

V současné době lze v České republice za spáchané trestné činy stíhat jako pachatele pouze osoby fyzické. Diskuze o tom, že by bylo vhodné a účelné zavést rovněž trestní odpovědnost osob právnických se u nás vedly poměrně dlouhou dobu.

1. Karanténa

Pracuji ve fabrice v potravinářství, kde se vyskytlo střevní onemocnění kvůli chybě ve výrobním procesu.

Známá přísloví, že včera není dnes a že i mistr tesař se někdy utne, nám v půli srpna letošního roku připomněl ve svém rozhodnutí týkající se směnečného práva Nejvyšší soud.