Blog

1. Karanténa

Pracuji ve fabrice v potravinářství, kde se vyskytlo střevní onemocnění kvůli chybě ve výrobním procesu. Zaměstnavatel nám nakázal zůstat týden doma s tím, že si máme vzít dovolenou nebo neschopenku anebo zůstat doma bez náhrady mzdy. Postup zaměstnavatele se mi nezdá v pořádku, překážka v práci nevznikla na mé straně. Jak se mám zachovat?

Odpověď:

V daném případě se jedná o situaci, kdy vznikly na straně zaměstnavatele tzv. jiné překážky v práci, které brání zaměstnavateli, aby zaměstnanci přiděloval práci dle pracovní smlouvy. Zaměstnanec v tomto případě nemá povinnost se zdržovat na pracovišti ani po zaměstnavateli požadovat, aby mu práci přiděloval (vzhledem ke zmíněným okolnostem by to nebylo ani možné). Zaměstnanci nicméně po dobu trvání této překážky náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku (což neplatí v případě, bylo-li uplatněno konto pracovní doby).

Na druhou stranu je zaměstnavatel oprávněn určovat zaměstnanci dobu čerpání dovolené. Dovolenou určuje zaměstnavatel podle rozvrhu dovolené (schválené odborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí), přičemž je povinen přihlížet jak ke svým provozním důvodům, tak i k oprávněným zájmům zaměstnance. Při určování čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen dodržovat řadu pravidel, mimo již zmíněné povinnosti dbát na oprávněné zájmy zaměstnavatele je např. povinen umožnit čerpání dovolené tak, aby alespoň jedna část dovolené činila 2 týdny vcelku, či má povinnost oznámit čerpání dovolenézaměstnanci písemně alespoň 14 dní předem.

Zaměstnavatel je též po dohodě s oborovou organizací, pokud u zaměstnavatele působí, oprávněn nařídit čerpání tzv. hromadné dovolené. To však pouze za podmínky existence provozních důvodů (Vámi popsaný důvod pravděpodobně lze považovat za provozní důvod zaměstnavatele) a nejdéle na 2 týdny. Zaměstnanci, který již vyčerpal svoji dovolenou, však tímto způsobem nemůže být nařízeno neplacené volno.

Pokud tedy zaměstnavatel dodrží kritéria stanovené zákoníkem práce pro určování čerpání dovolené, a zaměstnanec stále má nevyčerpanou dovolenou, musí rozhodnutí zaměstnavatele respektovat. V opačném případě by se jednalo o shora uvedenou jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele, při kterém Vám náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

JUDr. Petr Plavec, Ph.D., advokát, AK Plavec & Partners, Praha

petr.plavec@ppak.cz, www.ppak.cz

2. Škoda na firemním voze

Jaké jsou nároky zaměstnavatele, když zaměstnanec způsobí totální škodu na svěřeném služebním vozidle? Firemní vozidlo jsem měla jako benefit i k soukromým účelům. Způsobila jsem autonehodu během soukromé jízdy. Podle policie je vina na mé straně. Zaměstnavatel teď požaduje náhradu škody. Jak mám postupovat, mohu se dohodnout na splátkovém kalendáři?

Odpověď:

Obecně ohledně odpovědnosti zaměstnance za škodu dle zákoníku práce platí, že Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Důkazní břemeno o tom, zdali byla škoda způsobena zaviněným porušením povinnosti, nese zaměstnavatel. Ohledně výše škody, kterou může zaměstnavatel po zaměstnanci požadovat, platí, že její maximální výše nesmí přesáhnout čtyřapůlnásobek jeho průměrného výdělku. Je třeba ale upozornit, že toto omezení pozbývá platnosti v případě, že škoda byla způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

Výše uvedené však platí tehdy, pokud škoda byla způsobena při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním (např. při služební cestě v pracovní době). V případě, že k nehodě došlo během soukromé jízdy – tj. nikoli při plnění pracovních úkolů, platí, že se na daný případ nebude vztahovat úprava obsažená v zákoníku práce, ale úprava obecné odpovědnosti za škodu stanovená v občanském zákoníku, který žádný limit výše škodu neupravuje. Budete tedy zřejmě povinna uhradit škodu, která zaměstnavateli vznikla porušením Vaší povinnosti, jež byla příčinnou havárie (v závislosti na rozsahu pojištění patrně škodu ve výši rozdílu mezi hodnotou vozidla zjištěnou znaleckým posudkem a vyplaceným pojistným plněním, popř. další přímo související náklady). Dohoda o splátkovém kalendáři je samozřejmě možná tehdy, pokud obě strany s jejím uzavřením souhlasí.

JUDr. Petr Plavec, Ph.D., advokát, AK Plavec & Partners, Praha

petr.plavec@ppak.cz, www.ppak.cz