0

Postih společnosti za trestné činy páchané zaměstnanci

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob může být společnost potrestána za trestný čin spáchaný osobami které jednají v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Je nutné zdůraznit, že výčet osob, za jejichž jednání může být společnost takto postižena, je velmi široký. Z hlediska podmínek vzniku trestní odpovědnosti právnické osoby, lze mezi těmito osobami rozlišit dvě hlavní skupiny osob.

V prvním případě se jedná o osoby, které vykonávají určitý rozhodující vliv na řízení společnosti a jejichž deliktní jednání může být společnosti přičteno bez dalšího (podmínkou je pouze to, že tyto osoby jednaly v zájmu nebo v rámci činnosti společnosti). Jedná se hlavně o členy statutárního orgánu a dále i jakékoli jiné osoby, které jsou oprávněni jednat za společnost nebo jejím jménem (např. obchodní zástupci, zmocněnci na základě plné moci). Vznik trestní odpovědnosti společnosti může takto přivodit také společník či akcionář, pokud vykonává rozhodující vliv na řízení společnosti, dále manažer, vedoucí zaměstnanec a všichni, kteří ve společnosti vykonávají řídící nebo kontrolní činnost.

Druhou skupinu osob tvoří všichni zaměstnanci společnosti a osoby v obdobném postavení. Do této skupiny patří i osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce, přidělení zaměstnanci agentury práce a zřejmě také i osoby pracující na základě tzv. Švarcova systému, tedy osoby pracující například na živnostenský list, jedná-li se v konkrétním případě o zastřený pracovněprávní vztah.

Pro tuto druhou skupinu osob je charakteristické, že aby jejich deliktní jednání bylo možné „přičíst“ společnosti, pro kterou pracují, nestačí pouze, že se jednání dopustili v zájmu nebo v rámci činnosti společnosti (jako to platí v případě první skupiny), ale že se trestného činu dopustili na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby, pro kterou pracují, nebo osob spadajících výše do první skupiny anebo proto, že orgány právnické osoby nebo osoby z první skupiny neprovedly taková opatření, která měly provést podle právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Aby se tedy společnost zbavila své trestní odpovědnosti za trestné činy spáchané svými zaměstnanci (ve druhé skupině), musí prokázat, že ke spáchání trestného činu nedala pokyn (nebo že jej neschválila) a že přijala dostatečná preventivní i kontrolní opatření, aby trestnému činu zamezila nebo aby odvrátila jeho následky.

Právními předpisy ukládajícími daná opatření jsou zejména zákony o bezpečnosti práce, hygienické zákony, zákony o ochraně životního prostředí, zákony o požární ochraně nebo zákony v oblasti legalizace výnosů z trestné činnosti atd.

Mnohé (zejména větší) společnosti již dnes implementují do svých vnitřních předpisů tzv. compliance programy, v rámci kterých jsou vydávány vnitřní pracovní a organizační řády, etické kodexy či interní řídící akty a další vnitřní předpisy.

Samotné zavedení těchto programů bude mnohdy nedostatečné. Aby se společnost vyvinila z trestného činu spáchaného jejím zaměstnancem, bude muset zpravidla prokázat, že tato opatření jsou dostatečná, že tato opatření její zaměstnanci dobře znají a že společnost pravidelně a dostatečně kontroluje jejich dodržování.

Aby tato opatření byla dostatečná, měla by podle našeho názoru reflektovat konkrétní podmínky společnosti. Měla by být přizpůsobena velikosti společnosti, jejímu předmětu činnosti, počtu zaměstnanců. Opatření by dále měla zavést systém pravidelného vyhodnocování rizik a systém kontroly práce zaměstnanců. Velmi důležitou součástí opatření zpravidla bude i sytém pravidelného školení zaměstnanců.

Účinným nástrojem pro předcházení trestných činů zaměstnanců je i efektivní systém oznamování podezřelých jednání (tzv. whistleblowing). Tento systém by měl garantovat, že se o skutečnosti nasvědčující páchání trestné činnosti včas dozví osoba či instituce schopná podezřelou skutečnosti prověřit či zakročit. Velký důraz je ale potřeba brát i na oznamovatele, aby byli maximálně chráněni od jakéhokoliv postihu, pomsty, či jiných negativních důsledků, které by mohlo oznámení vyvolat.

Nezbytnou součástí těchto opatření je i dostatečná kontrola jejich dodržování. V některých společnostech zpravidla bude stačit, pokud bude výkon kontroly svěřen konkrétním osobám jako jejich vedlejší činnost k jejich pracovnímu poměru, nebo tuto kontrolní činnost bude vykonávat vedoucí zaměstnanec, ředitel, jednatel. Ve větší společnostech, či společnostech s velký počtem rizik deliktního jednání jsou již nyní zřizovány samostatné compliance oddělení, ve kterých je kontrola dodržování vnitřních pravidel svěřena konkrétním osobám.

Po současné novele zákona o trestní odpovědnosti právnických osob odborná veřejnost očekává značný nárůst případů stíhaných právnických osob. Lze pouze doporučit, aby společnosti včas přijali dostatečná opatření, která jim zajistí možnost se vyvinit, pokud jejich zaměstnanec při plnění pracovních úkolů spáchá trestný čin.

Mgr. Jan Veselý, advokát

Plavec & Partners, advokátní kancelář, s.r.o.

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.