Blog

Rekodifikace smlouvy o dílo

S příchodem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) byla zrušena řada jiných zákonů kromě předcházejícího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), a tak získala úprava mj. smlouvy o dílo novou podobu. Ta vychází

Rekodifikace smlouvy o dílo

S příchodem zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) byla zrušena řada jiných zákonů kromě předcházejícího občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.), a tak získala úprava mj. smlouvy o dílo novou podobu. Ta vychází hlavně z bývalého obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) a subsidiárně i z předešlého občanského zákoníku. Nejzásadnější změny oproti občanskému zákoníku z roku 1964 zaznamenává NOZ zejména v následcích odpovědnosti za vady, dokončení a převzetí díla, institutu svépomocného prodeje nebo záruce za jakost. Obecně lze říci, že se nová právní úprava spojením předchozích dvou zákonů upravující smlouvu o dílo vyznačuje zejména přehledností.

Odpovědnost za vady

Co se týče následků odpovědnosti za vady, je třeba určit, co je míněno vadou díla. Na to odpovídá § 2615 odst. 1, který normuje, že „dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě“. Smlouva již nemá podle NOZ předepsanou formu a může se tedy jednat i o ústní dohodu, která se ale hůře prokazuje při pozdějších sporech. Dále již odkazují související ustanovení k obecnějším u kupní smlouvy, které se obdobně využijí i zde. Jedná se zejména o jednotlivá práva z vadného plnění, která NOZ již nevyjmenovává, ale odkazem na ustanovení o kupní smlouvě míní práva, která se vztahují buď na vady díla považované za podstatné porušení smlouvy (jakými jsou např. provedení náhradního díla, oprava, sleva z ceny nebo odstoupení od smlouvy) nebo za nepodstatné porušení smlouvy (tehdy se jedná o opravu či slevu z ceny).

Zhotovitel nyní odpovídá jen za vady v době převzetí smlouvy (§ 2617 NOZ). Zákonnou záruku za jakost tedy NOZ vůbec nestanovuje, jako tomu bylo v dřívější podobě: 6 měsíční záruka a 3 měsíční záruka na opravy; záleží pouze na vůli stran, jestli si ji sjednají – a pokud ano, začíná běžet od předání díla. Ohledně skrytých vad platí nutnost vytknutí bez zbytečného ohledu po tom, co se objeví, nejpozději však do 2 let od předání díla (u staveb jako předmětu díla potom do 5 let). Namítnout marné uplynutí této lhůty ale musí u soudu zhotovitel, jinak soud přizná objednateli i již promlčený nárok. NOZ také vůbec neukládá zhotoviteli povinnost předvést dílo k užívání tak, aby si zachovalo po určitou dobu své vlastnosti (§ 429 odst. 1 bývalého obchodního zákoníku).

Dokončení a převzetí díla

Nejvýznamnější změnou je zajisté okamžik provedení díla. Provedením a předáním díla, je dílo dokončeno. Dokončením míní NOZ okamžik, kdy je dílo schopno sloužit účelu a je předvedeno objednateli (§ 2065 NOZ). Pokud tedy dílo funguje, jak má, objednatel musí dílo převzít. Minulá právní úprava stanovovala, že je zhotovitel povinen předat dílo řádně a včas, tedy bez sebemenších vad a nedodělků. V současnosti ale drobné vady, které nebrání dílu tomu, aby sloužilo svému účelu, nezakládají objednateli právo dílo odmítnout. K tomu má možnost objednatel převzít dílo s výhradami nebo bez. Důsledkem převzetí díla bez výhrad ale může být případná nemožnost přiznat objednateli právo ze zjevných vad díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Provedením díla pak vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny (§ 2610 NOZ).

Kontrola provádění díla

Podobně jako v minulé úpravě, ani nyní není zhotovitel vázán příkazy objednatele, jelikož odborníkem je v tomto případě zhotovitel. Na druhou stranu to ale zakládá objednateli právo kontroly nad prováděním díla. Při kontrolách může namítnout postup proti sjednané smlouvě a požadovat zajištění nápravy. Pokud toho nebude docíleno v ujednané době, je objednatel oprávněn k odstoupení od smlouvy.

Nabytí vlastnického práva

Důležitým milníkem při provádění smlouvy o dílo je taktéž moment nabytí vlastnictví, který je nyní nově upraven následovně podle toho, zda byla předmětem smlouvy individuálně (specificky konkrétní) či genericky (druhově odlišená) určená věc a jaké bylo místo provedení díla.

Objednatel se stane vlastníkem tehdy, pokud se jedná o věc určenou individuálně, nebo tehdy, pokud byla věc určená genericky zhotovena u objednatele (na jeho pozemku, nebo na pozemku opatřeným za tím účelem). Zhotovitel pak na druhé straně nabude vlastnického práva u věci určené genericky, nebo u individuálních věci zpracovaných jinde než u zhotovitele či je-li hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci.

Svépomocný prodej

Úplnou novinkou v právní úpravě smlouvy o dílo je institut svépomocného prodeje. Jedná se o situaci, kdy si objednatel odmítá převzít dokončené dílo v podobě věci bez zbytečného odkladu. Po upozornění objednatele o následcích nepřevzetí díla a stanovení dodatečné přiměřené lhůty k jeho převzetí je zhotovitel oprávněn dílo prodat. Upozorňovat objednatele zhotovitel nemusí v případě, že se neznámý nebo těžko dosažitelný objednatel nehlásí o dílo déle než půl roku – taková situace zakládá zhotoviteli právo prodat dílo na náklady objednatele.

Zvyšování ceny

Další změnou ve smlouvě o dílo jsou ustanovení o zvyšování ceny za dílo. V předchozí právní úpravě bylo nutné objednatele zpravit o plánovaném zvýšení ceny oproti prvotnímu odhadu písemně. Nyní ovšem postačí telefonické nebo emailové obeznámení objednatele. Co se týče zvyšování ceny u pevně stanoveného rozpočtu (oproti stanovení ceny odhadem), to lze učinit pouze tehdy, byla-li ke smlouvě připojena výhrada nezávaznosti nebo neúplnosti ceny. Zvýšení ceny u pevně stanoveného rozpočtu zakládá objednateli právo od smlouvy odstoupit jedině tehdy, byla-li cena překročena o více než 10 % p

hlavně z bývalého obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.) a subsidiárně i z předešlého občanského zákoníku. Nejzásadnější změny oproti občanskému zákoníku z roku 1964 zaznamenává NOZ zejména v následcích odpovědnosti za vady, dokončení a převzetí díla, institutu svépomocného prodeje nebo záruce za jakost. Obecně lze říci, že se nová právní úprava spojením předchozích dvou zákonů upravující smlouvu o dílo vyznačuje zejména přehledností.

Odpovědnost za vady

Co se týče následků odpovědnosti za vady, je třeba určit, co je míněno vadou díla. Na to odpovídá § 2615 odst. 1, který normuje, že „dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě“. Smlouva již nemá podle NOZ předepsanou formu a může se tedy jednat i o ústní dohodu, která se ale hůře prokazuje při pozdějších sporech. Dále již odkazují související ustanovení k obecnějším u kupní smlouvy, které se obdobně využijí i zde. Jedná se zejména o jednotlivá práva z vadného plnění, která NOZ již nevyjmenovává, ale odkazem na ustanovení o kupní smlouvě míní práva, která se vztahují buď na vady díla považované za podstatné porušení smlouvy (jakými jsou např. provedení náhradního díla, oprava, sleva z ceny nebo odstoupení od smlouvy) nebo za nepodstatné porušení smlouvy (tehdy se jedná o opravu či slevu z ceny).

Zhotovitel nyní odpovídá jen za vady v době převzetí smlouvy (§ 2617 NOZ). Zákonnou záruku za jakost tedy NOZ vůbec nestanovuje, jako tomu bylo v dřívější podobě: 6 měsíční záruka a 3 měsíční záruka na opravy; záleží pouze na vůli stran, jestli si ji sjednají – a pokud ano, začíná běžet od předání díla. Ohledně skrytých vad platí nutnost vytknutí bez zbytečného ohledu po tom, co se objeví, nejpozději však do 2 let od předání díla (u staveb jako předmětu díla potom do 5 let). Namítnout marné uplynutí této lhůty ale musí u soudu zhotovitel, jinak soud přizná objednateli i již promlčený nárok. NOZ také vůbec neukládá zhotoviteli povinnost předvést dílo k užívání tak, aby si zachovalo po určitou dobu své vlastnosti (§ 429 odst. 1 bývalého obchodního zákoníku).

Dokončení a převzetí díla

Nejvýznamnější změnou je zajisté okamžik provedení díla. Provedením a předáním díla, je dílo dokončeno. Dokončením míní NOZ okamžik, kdy je dílo schopno sloužit účelu a je předvedeno objednateli (§ 2065 NOZ). Pokud tedy dílo funguje, jak má, objednatel musí dílo převzít. Minulá právní úprava stanovovala, že je zhotovitel povinen předat dílo řádně a včas, tedy bez sebemenších vad a nedodělků. V současnosti ale drobné vady, které nebrání dílu tomu, aby sloužilo svému účelu, nezakládají objednateli právo dílo odmítnout. K tomu má možnost objednatel převzít dílo s výhradami nebo bez. Důsledkem převzetí díla bez výhrad ale může být případná nemožnost přiznat objednateli právo ze zjevných vad díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas. Provedením díla pak vzniká zhotoviteli právo na zaplacení ceny (§ 2610 NOZ).

Kontrola provádění díla

Podobně jako v minulé úpravě, ani nyní není zhotovitel vázán příkazy objednatele, jelikož odborníkem je v tomto případě zhotovitel. Na druhou stranu to ale zakládá objednateli právo kontroly nad prováděním díla. Při kontrolách může namítnout postup proti sjednané smlouvě a požadovat zajištění nápravy. Pokud toho nebude docíleno v ujednané době, je objednatel oprávněn k odstoupení od smlouvy.

Nabytí vlastnického práva

Důležitým milníkem při provádění smlouvy o dílo je taktéž moment nabytí vlastnictví, který je nyní nově upraven následovně podle toho, zda byla předmětem smlouvy individuálně (specificky konkrétní) či genericky (druhově odlišená) určená věc a jaké bylo místo provedení díla.

Objednatel se stane vlastníkem tehdy, pokud se jedná o věc určenou individuálně, nebo tehdy, pokud byla věc určená genericky zhotovena u objednatele (na jeho pozemku, nebo na pozemku opatřeným za tím účelem). Zhotovitel pak na druhé straně nabude vlastnického práva u věci určené genericky, nebo u individuálních věci zpracovaných jinde než u zhotovitele či je-li hodnota díla stejná nebo vyšší než hodnota objednatelovy zpracované věci.

Svépomocný prodej

Úplnou novinkou v právní úpravě smlouvy o dílo je institut svépomocného prodeje. Jedná se o situaci, kdy si objednatel odmítá převzít dokončené dílo v podobě věci bez zbytečného odkladu. Po upozornění objednatele o následcích nepřevzetí díla a stanovení dodatečné přiměřené lhůty k jeho převzetí je zhotovitel oprávněn dílo prodat. Upozorňovat objednatele zhotovitel nemusí v případě, že se neznámý nebo těžko dosažitelný objednatel nehlásí o dílo déle než půl roku – taková situace zakládá zhotoviteli právo prodat dílo na náklady objednatele.

Zvyšování ceny

Další změnou ve smlouvě o dílo jsou ustanovení o zvyšování ceny za dílo. V předchozí právní úpravě bylo nutné objednatele zpravit o plánovaném zvýšení ceny oproti prvotnímu odhadu písemně. Nyní ovšem postačí telefonické nebo emailové obeznámení objednatele. Co se týče zvyšování ceny u pevně stanoveného rozpočtu (oproti stanovení ceny odhadem), to lze učinit pouze tehdy, byla-li ke smlouvě připojena výhrada nezávaznosti nebo neúplnosti ceny. Zvýšení ceny u pevně stanoveného rozpočtu zakládá objednateli právo od smlouvy odstoupit jedině tehdy, byla-li cena překročena o více než 10 % původní ceny (§ 2622 odst. 3 NOZ).