0

Vybrané části novely NOZ s vlivem (nejen) na korporátní život

Otázka plné moci k právním jednáním ve vztahu k obchodním korporacím

Jedním z těchto závažných problémů byla aplikace ustanovení § 441 odst. 2 věta poslední občanského zákoníku.

Citované ustanovení ve znění do 1. 1. 2017 stanovilo, že zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc.

Toto ustanovení vyvolávalo dost nejasností a polemik zejména z toho důvodu, že řada právních jednání vyžadovala formu notářského zápisu (např. založení s.r.o. či a.s., resp. i evropské společnosti, některé zápisy o průběhu valných hromad, zástavní smlouvy na zastavení závodu, věcí movitých v případě, že by zástavní právo mělo vzniknout zápisem do rejstříku zástav a nemovitosti nezapisované do katastru nemovitostí, dohody o přímé vykonatelnosti závazků, při modifikaci společného jmění manželů, listina o ustanovení správce dědictví..) – a pro takový případ by musela dle citovaného ustanovení být ve formě notářského zápisu vyhotovena i plná moc.  Přitom ovšem dle ustanovení § 6 odst. 1 zákona o obchodních korporacích platí, že právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Dle tohoto ustanovení by měla tedy postačit jen plná moc s úředně ověřenými podpisy. Plná moc ve formě notářského zápisu pak samozřejmě zvyšovala náklady (zejména na zakládání společností) a čas strávený při těchto úkonech.

Vzhledem k tomu, že praxe soudů i notářů byla různá, stalo se výše uvedené i předmětem soudního přezkumu. Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, rozhodl, že postačí, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání (neboť citované ustanovení zákona o obchodních korporacích má přednost před obecným ustanovením v občanském zákoníku). Tento závěr, ač je celé rozhodnutí argumentačně ne zcela silné, byl podpořen i hlasy z teorie a praxe. Stále nicméně přetrvávaly silné pochybnosti, protože se citivané rozhodnutí zabývalo pouze založením s.r.o., čímž současně vyvolalo otázky, na které další případy lze jeho závěry případně vztáhnout (i přes citované rozhodnutí tak někteří notáři stále vyžadovali plnou moc formou notářského zápisu).

Aby tedy zákonodárce tyto pochybnosti odstranil, s účinností od 28. 2. 2017 se do § 441 odstavce 2 doplňuje věta „Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.“. Cílem návrhu je nastolit do budoucna právní jistotu do otázky formy plné moci pro právní jednání činěná ve formě veřejné listiny, zjednodušit právní styk a snižovat náklady při něm osobám vznikající. Máme za to, že tato novelizace je přínosná a pomůže odstranit zbytečné nejasnosti.

 

Nabytí obchodního podílu do SJM za trvání manželství

V § 709 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Nabytí podílu nezakládá účast druhého manžela na této společnosti nebo družstvu, s výjimkou bytových družstev.“. Tímto ustanovením se určuje, že v případě, že se stal manžel v době trvání manželství společníkem v obchodní společnosti nebo členem družstva, a nenabyl-li podíl způsobem, který zakládá jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu (vyjma bytového), a tedy ani práva, ani povinnosti s takovou účastí spojené. I uvedené bylo předmět sporného výkladu, postupem času se však výklad spíše klonil k tomu, že účast na společnosti nabytím obchodního podílu nevzniká. Nelze totiž zakládat práva a povinnosti v obchodní korporaci bez výslovného projevu vůle potencionálního společníka. Pokud by tedy vznikala zároveň i účast manžela na společnosti, vznikly by mu totiž mimo řady práv zejména práva na podíl na zisku a právo na rozhodování v rámci společnosti) i povinnosti, které pro manžela nemusí mít příjemný obsah (příplatková či vkladová povinnost, povinnost loajality). Chtějí-li tedy manželé, aby nabytí podílu založilo účast v obchodní společnosti oběma, musí být stranou nabývací či zakladatelské smlouvy (listiny) oba. Pak se samotný podíl stane součástí do společného jmění manželů a manželé se stanou též společnými společníky. Ujasnění slovy zákona je tedy z našeho pohledu vítané.

Co se společného členství manželů v bytovém družstvu (a pouze v bytovém družstvu, nikoliv např. v sociálním) týká, vzniká podle § 739 odst. 1 zákona o obchodních korporacích, jestliže je družstevní podíl součástí společného jmění manželů. Zde tedy – oproti ostatním obchodním korporacím – vzniká členství v družstvu automaticky.

Zákonné předkupní právo spoluvlastníků

Pouze v krátkosti na závěr uvádíme, že V § 1124 odstavec 1 nově zní tak, že „Převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.“. Do zákona se tak vrací zákonné předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci v plné šíři (dodejme jen, že platí i v případě bezúplatného převodu). Za účinnosti právní úpravy účinné do 28. 2. 2017 totiž bylo možné předkupní právo vykonat pouze v případě, že spoluvlastnictví bylo založeno pořízením pro případ smrti nebo jinou právní skutečností tak, že spoluvlastníci nemohli svá práva a povinnosti od počátku ovlivnit. V jiném případě spoluvlastníci neměli možnost vlastnictví pomocí předkupního práva více a více sjednocovat, což je jistě z dlouhodobé perspektivy žádoucí. I zde tedy vnímáme novelu jako přínosnou, účinnost této části novely však nastane až od 1. 1. 2018.

Mgr. Štěpán Chejn, advokátní koncipient

Napsat komentář

Vaše e.mailová schránka nebude zveřejněna. Označené kolonky je povinné vyplnit.