Žaloba na doplnění pasiv
Žaloba na doplnění pasiv je zásadní změnou a výrazným rizikem pro všechny současné a rovněž také bývalé členy statutárního orgánu obchodní korporace. Doposud mohl být člen statutárního orgánu žalován na vydání prospěchu získaného na základě smlouvy o výkonu funkce, či případného jiného prospěchu, který od obchodní korporace obdržel, a to zpětně až za dvouleté období. Nově je možné uložit tomuto členovi povinnost poskytnout plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku obchodní korporace. Odpovědným osobám tak může být soudem uložena povinnost doplatit věřitelům obchodní korporace tento rozdíl ze svého majetku.
Tuto novinku zavádí tzv. velká novela zákona o obchodních korporacích účinná od 1. ledna tohoto roku. Nová úprava je obsažena v ustanovení § 66 a nad rámec předchozí kritizované úpravy ručení člena statutárního orgánu zavádí i zmiňovanou žalobu na doplnění pasiv. Dle důvodové zprávy se jedná o sjednocení a výrazné zjednodušení přechozí právní úpravy s cílem efektivnějšího řešení případné odpovědnosti členů statutárních orgánů, když se stávající úprava ručení člena statutárního orgánu za dluhy obchodní korporace ukázala být prakticky neúčinná.
Dle slov zákonodárce je podstatou žaloby na doplnění pasiv, že bylo-li rozhodnuto o řešení úpadku obchodní korporace konkurzem, jsou členové statutárního orgánu (současní, bývalí a faktičtí) povinni na základě rozhodnutí soudu doplnit vlastními prostředky nedostatečný majetek společnosti.
Uložením této povinnosti tak může být přímo ohrožen i jiný majetek členů statutárních orgánů obchodní korporace než plnění přijaté z titulu smlouvy o výkonu funkce. Mohou tak být povinni doplnit nedostatečný majetek společnosti ze svého osobního majetku, což nově představuje značné riziko. Všichni členové statutárních orgánů by tak měli vnímat význam této právní úpravy.
Je důležité si uvědomit, že uvedené se netýká jen současných členů statutárních orgánů. Novinkou byl výrazně rozšířen okruh odpovědných osob. Odpovědnost tak dopadá také na bývalé členy statutárních orgánů, osoby v obdobném postavení člena statutárního orgánu a dále také na každou osobu, která se fakticky v takovém postavení nachází, přestože není členem orgánu, a to bez zřetele k tomu, jaký vztah k obchodní korporaci má. Osobou v obdobném postavení může být například generální či finanční ředitel, a to i když není členem statutárního orgánu dané společnosti.
Pokud má člen statutárního orgánu či osoba v obdobném postavení podezření o možné hrozbě insolvence, lze mu důrazně doporučit odborné právní rady. V případě prokázání porušení povinností a s tím spojeným úpadkem obchodní korporace může být insolvenčním soudem uložena povinnost odpovědného člena poskytnout plnění až do výše rozdílu mezi souhrnem dluhů a hodnotou majetku upadnuvší obchodní korporace. Ohrožen tak může být veškerý osobní majetek odpovědného člena statutárního orgánu a tuto hrozbu nelze brát v žádném případě na lehkou váhu.
JUDr. Tomáš Trojan, advokátní koncipient
Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.
