Blog

Nový občanský zákoník změnil režim záruky poskytované na opravu vadného zboží; odlišné jsou pak podmínky uplatnění záruky v podnikatelském styku a ve vztahu mezi podnikatelem a spotřebitelem.

Téměř každý se již ve svém životě setkal s nešvarem ne zcela kvalitně provedené opravy vadné věci. Je možné tuto opravu reklamovat samu o sobě jako vadnou? Tuto otázku již řešil starý občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.), ale zcela nově a odlišně ji upravuje občanský zákoník nový (zákon č. 89/2012 Sb.). Jediné v čem se oba předpisy shodují, je kvalifikace toho právního institutu, jelikož podle obou oprava věci spadá vždy do režimu smlouvy o dílo.

Starý občanský zákoník zakotvoval na provedenou opravu v §654 zákonnou záruční dobu v délce tří měsíců a v případě prací stavebních dokonce měsíců osmnáct, pokud se smluvní strany jinak nedohodly. Nový občanský zákoník ovšem tuto zákonnou záruční dobu nepřijal.

Podle ustanovení §2615 NOZ má dílo vady, pokud neodpovídá smlouvě. Pro náš případ dle tohoto ustanovení tedy logicky vyplývá, že oprava (dílo) nebude odpovídat dohodnuté smlouvě, pokud závada odstraněna nebyla, a věc je stále vadná. To platí i tehdy, pokud došlo k odstranění závady sice z velké části, ale přesto ne v celém rozsahu. Pro případ vadného díla (vadné opravy) pak §2615 odst. 2 NOZ stanoví, že o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě.

Pro další postup je důležité zodpovědět otázku, zda provádí zhotovitel opravu věci v rámci svého podnikání pro objednatele, který je též podnikatelem či nikoliv. V prvním případě uplatníme postup podle obecných ustanovení práv objednatele z vadného plnění v případě kupní smlouvy (§2099-§2112 NOZ), zatímco v případě druhém budeme postupovat podle úpravy speciální v ustanoveních §2158-§2174 NOZ.

Obecná úprava práv z vadného plnění poskytuje objednateli možnost uplatnit u zhotovitele pouze ty vady opravy věci, které měla oprava již v okamžiku, kdy opravenou věc od zhotovitele převzal. Zjištěnou vadnost opravy věci je objednatel povinen zhotoviteli oznámit bez zbytečného odkladu poté, co vadu zjistí, jinak se vystavuje riziku, že soud objednateli právo z vadného plnění nepřizná. V případě skrytých vad je tato povinnost ohraničena objektivní lhůtou dva roky od odevzdání opravené věci objednateli. Prokázat skutečnost, že oprava byla vadná již v okamžiku přechodu nebezpečí škody na věci na objednatele, je zásadně povinen sám objednatel. Záruka za jakost věci, či zákonná záruka za provedenou opravu (např. tříměsíční záruka jako tomu bylo do účinnosti NOZ) objednateli opravy věci zde tedy nevzniká. Zhotovitel opravy ovšem může ze své vlastní vůle a dle zásad smluvní volnosti poskytnout objednateli záruku smluvní. Znovu připomínám, že obecná úprava se použije v případě, kdy oba smluvní subjekty jsou podnikatelé.

Pokud se ovšem bavíme o mnohem častějším vztahu podnikatel – spotřebitel, má objednatel možnost uplatnit u zhotovitele vady opravy po dobu 24 měsíců ode dne převzetí opravené věci, tuto lhůtu však strany mohou zkrátit až na 12 měsíců. Projeví-li se však jakákoliv vada v době 6 měsíců od převzetí opravené věci objednatelem, má se za to, že oprava byla vadná již v okamžiku převzetí opravené věci objednatelem a je na zhotoviteli, na rozdíl od předchozího případu, aby prokázal, že oprava byla provedena bezvadně.

Z výše uvedeného příspěvku je zjevná velmi silný ochranný institut objednatele – spotřebitele, jelikož důkazní břemeno o bezvadnosti či vadnosti opravy dopadá za stanovených podmínek na zhotovitele věci. Proto je vhodné si dobře rozmyslet, zda budete ve smlouvě o dílu uvádět své IČ či nikoliv.

Vítězslav Bogač

Plavec & Partners, advokátní kancelář s.r.o.